Cizinci se na severu Čech usazují. Nejvíce jich je z vietnamské komunity, potvrzují to i statistiky ministerstva vnitra.

„U cizinců se setkáváme s větším počtem mužů, kteří se v cílové zemi usadí. Ale čím větší je skupina cizinců, tím více je v komunitě i žen. Typickým příkladem jsou Vietnamci. Trvalý pobyt má na Ústecku 580 vietnamských mužů a 455 žen. Je to signál usazené komunity, protože poměr mužů a žen se blíží 1:1,“ komentuje čísla soudní znalec a psycholog Josef Kovářík.

Podobná situace je podle něj i u Ukrajinců. Trvalý pobyt v ústeckém okresu nahlásilo 329 mužů a 222 žen. „U přechodného pobytu Ukrajinců je poměr zhruba 1:3 ve prospěch mužů, protože ti k nám přijíždějí vydělávat peníze. Přijíždějí i samotné ženy, aby zde našly práci, ale těch je málo,“ míní Kovářík.

Dodal, že zajímavá je situace u Rusů. Úřadům se přihlásilo o něco více žen než mužů 102 žen a 85 mužů u Rusů s trvalým pobytem, 48 žen proti 30 mužům u Rusů s přechodným pobytem. „Takový poměr je signálem, že se zde usazují celé rodiny, ale i to, že zde mohou zkoušet své životní štěstí i samotné ruské ženy,“ zdůrazňuje Kovářík.

Vietnamci v krajiPočet osob k 30. 9. 2017

Děčín             1676
Chomutov     1513
Litoměřice      563
Louny             432
Most             1046
Teplice          1511
Ústí n. L.       1189

Muži a ženy v rámci přechodného i trvalého pobytu.
Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR

Neoficiální metropolí cizinců jsou Teplice. Nejvíce jich eviduje ministerstvo vnitra v rámci kraje v teplickém okresu přes 8 000 osob. „Pokud je v Teplicích více lidí z arabských států, je to logické kvůli lázním. Základnu zde našli i nějací podnikatelé a na ně se mohou nabalovat další osoby,“ komentuje situaci politolog Zdeněk Zbořil.

Skrytým problémem je využívání cizinců jako laciné námezdní síly. Ve vietnamské komunitě slouží mnohdy jako nelegální „zahradníci“ při pěstování marihuany nebo pomocníci v obchodě nebo v baru.

„Typický je nedávný příklad podivného zaměstnávání cizinců jednou pražskou firmou v Ústí. Celníci zjistili při kontrole v jedné provozovně 14 osob asijského původu při přípravě a výdeji pokrmů. Provozovatel nepředložil doklady a nesplnil na své zaměstnance oznamovací povinnost. Případ byl postoupen k dalšímu řízení inspektorátu práce,“ uvedl mluvčí ústeckých celníků Jiří Nejedlý.

Na začátku byl obchod v příhraničí

Vietnamci, kteří zůstali po roce 1989 v tehdejším Československu, se ve stále větší míře zabývali obchodem, včetně pašování padělků. Podnikali převážně v příhraničních okresech, kde využívali koupěchtivosti Němců. Kovářík míní, že příhraničním prodejem získali Vietnamci dostatek kapitálu.

„Obchody postupně rozšířili i do vnitrozemí. Dnes provozují tisíce malých obchodů s celodenním provozem, většinou večerek. Celodenní prodej sedm dnů v týdnu mohou provozovat, protože se o něj stará v podstatě celá rodina,“ říká Kovářík.

V kraji žije nejvíce Vietnamců na Děčínsku. Jde o okres s největším počtem malých měst a obcí v rozsáhlém Šluknovském výběžku v příhraničí.

Podle Zbořila s námi Vietnamci uzavřeli intuitivní společenskou smlouvu. „Vietnamci nám svým chováním vzkazovali: Zajímá nás obchodování a klidný život. Nějaké náboženství a politika nás nezajímají. Zapadli do české společnosti. Samozřejmě i s negativy, někteří z Vietnamců přebírají ve stále větší míře vaření pervitinu a pěstování marihuany,“ podotýká Zbořil.