„Co se s domem bude dělat, proč se o něj město nestará?" ptal se čtenář Miloš.
Město dům prodalo
„Město není majitelem už od roku 2009. Podle usnesení zastupitelstva města ze srpna 2009 byl objekt i s pozemky prodán společnosti AEC Novák. Prodejní cena byla 20 200 000 korun," informovala mluvčí města Romana Macová. Jak dodala, bližší důvody prodeje nemá k dispozici.
Dům dětí a mládeže sídlil ve vile od poloviny osmdesátých let.
„Objekt jsme se snažili udržovat, ale na všechno nestačily síly ani peníze. Měli jsme problémy dodržet hygienické podmínky v suterénu, kde se tvořila plíseň a hygienici hrozili uzavřením domu. Ani prostorově už nám objekt nevyhovoval. Přestěhování do domu kultury byla nakonec nejlepší varianta, plně nám vyhovuje. Co bude s domem v Churchillově ulici, netuším," uvedl Jan Eichler, ředitel domu dětí a mládeže.
K plánům se nevyjádřili
„Investice jsou natolik velké, že chceme vytvořit pořádnou koncepci a pak to uděláme všechno najednou," uvedl už před dvěma lety Jiří Kadraba z firmy AEC Novák. Když se redakce nyní dotázala společnosti, jak plány na rekonstrukci pokračují, nikdo se nevyjádřil.
Vila má zajímavou historii. Byla dokončena v roce 1895 firmou Alwin Köhler pro uhlobarona Jacoba Weinmanna. Malířské práce ve vile provedl známý vídeňský dekoratér a malíř Adolf Falkenstein. Vila měla osmnáct pokojů, dva kabinety a dvě kuchyně.
„Až později si Weinmannovi postavili rozlehlou palácovou vilu na druhé straně Churchillovy ulice, kde nyní sídlíme," vysvětlil ředitel Severočeské vědecké knihovny Aleš Brožek, autor knihy Osudy domů a obyvatel Churchillovy ulice v Ústí nad Labe.
V roce 1940 se v domě usídlilo gestapo a policejní prezident, po válce ji využíval Sbor národní bezpečnosti a od roku 1950 Krajský soud.
