Vinice vznikla v roce 2016 a na svém začátku měla 44 hlav, dnes je trojnásobná. „Po posledním rozšíření zde roste už 122 hlav. K původní odrůdě Cerason se přidala i odrůda Malverina, která momentálně tvoří většinu vinice, 65 hlav,“ vypočítala mluvčí magistrátu Romana Macová.

Rozvoji vinice pomáhají patroni, kterých má celkem 31. Na její rozšíření přispěli téměř padesáti tisíci korunami. K dalšímu rozšíření vinice napomůže i aukce, ve které město na začátku září vydražilo osmnáct lahviček o objemu 0,225 litru. „Vybralo se téměř 17 tisíc korun,“ přiblížila Macová. Nejvíce za jednu lahvičku zaplatil patron pět tisíc korun.

Veřejnost prozatím nedostala možnost víno ochutnat, nelze ho totiž zakoupit. Do budoucna, až se objem stáčeného vína zvýší, to podle magistrátu možné bude.

Milovníkům vína, kteří zatím jen odhadují, jakou chutí víno kolem Větruše disponuje, přibližuje jeho charakter Dalibor Mikulenka, který ho stáčí. „Loni na podzim nám do našeho Rodinného vinařství ve Velkých Žernosekách byla dopravena panenská sklizeň odrůdy Cerason. Je to modrá odrůda révy vinné, interspecifická neboli PIWI, tedy rezistentní,“ přiblížil Mikulenka. Ke zpracování dostalo vinařství přes sedm kilo hroznů, z nichž vyrobilo pět litrů vína.

„Víno je plné, tmavočervené, jemně aromatické s nádechem cabernetové vůně,“ prozradil Dalibor Mikulenka. Odrůda Cerason je vhodná spíše pro teplejší regiony jižní Moravy, to ústecké je proto kyselejší. U červených vín je požadována kyselina nižší, 3,5 - 5,5 gramů na litr. To ústecké má 12 gramů na litr. „Při prvotní výrobě nebylo víno odkyseleno z důvodu malého množství výchozí suroviny,“ vysvětlil Mikulenka. Podle vinaře se bude hodit mok k výraznějším pokrmům, například ze zvěřiny.

Městská vinice má na co navazovat. K Ústí totiž nepatří jen chemické závody a Schichtovo mýdlo, ale právě i vinařství. „První vinice jsou na Ústecku doloženy z roku 1233 ve vsi Brná v majetku řádu německých rytířů. Od 14. století začalo dominovat měšťanské vinařství , ve druhé polovině 15. století jsou zaznamenány měšťanské vinice na Mariánské skále a pod ní, na obou březích Bíliny, podél Klíšského potoka, v údolí Labe směrem k Vaňovu, na Větruši a v bezprostřední blízkosti hradeb u Horní (Drážďanské) brány,“ uvádí v knize Tradice vinařství na Ústecku autorka Věra Možnarová.

Zlatý věk vinařství v regionu nastal v předbělohorské době, aby od 17. století postupně zanikal. „Na úpadku se podepsal odliv pracovních sil do rozvíjejícího se průmyslu a hornictví, a také železnice, která usnadnila dovoz levnějších vín z jihu. Kvůli trati také zmizela Podskalská vince pod Mariánskou skálou, odkud bylo víno, jehož věhlas překročil hranice Ústecka už v 16. století,“ dodává Možnarová.