Tým z ústecké univerzity do česko-německé debaty přispěl studií ke společenským i hospodářským dopadům trati. I vy jste se možná zapojili do dotazníkových šetření zjišťujících, jaký by mohl být v budoucnu o vysokorychlostní trať zájem. „Můžeme odhadovat, že při polovičním zkrácení cestovní doby a zachování srovnatelných cen by mohlo dojít k nárůstu počtu cestujících o více než polovinu,“ shrnul Jan Píša z Univerzity J. E. Purkyně.

Značné přínosy může mít trať v blízkosti budoucích zastávek. Odsud bude podstatně lepší dopravní dostupnost. Navíc dojde k výraznému zatraktivnění prostoru v okolí nádraží pro investory. Ti tam mohou vybudovat komerční prostory pro nejrůznější služby od běžných obchodů po kanceláře významných firem.

Největší prospěch z vysokorychlostního vlaku může mít Ústí. Jak uvedla mluvčí univerzity Jana Kasaničová, pro krajskou metropoli bude vybudování stanice znamenat nejen lepší spojení do Prahy, Drážďan a vzdálenějších měst, ale také příležitost pro oživení městského centra, vytvoření nových pracovních míst a zastavení odlivu vzdělaných obyvatel.

Geograf Vladan Hruška z UJEP ale upozornil, že samotná železnice region nespasí: „Pozitivní změny nepřijdou automaticky. Je potřeba, aby se klíčoví aktéři v regionu v čele s městem Ústí nad Labem na projekt dobře připravili a ukotvili ho do svých strategií,“ řekl odborník.

Podle odhadů by se první cestující expresem na trase Praha-Ústí mohli svézt kolem roku 2035. Z krajské metropole by měl pokračovat do Německa. Součástí megalomanské stavby vysokorychlostní trati mají být i mnohakilometrové tunely pod Krušnými horami a Českým středohořím.