Vlci se zabydleli v Krušných horách. Šelmy loni zabily téměř dvě desítky zvířat

Pohyb vlků v Krušných horách sledují přírodovědci z několika univerzit i terénní dobrovolníci. Tento týden zveřejnili mapu pohybu v rámci takzvaného vlčího roku. „Údaje se vztahují k vlčímu roku 2019/2020, což zahrnuje období od května 2019 do konce dubna 2020, které lépe odpovídá rozmnožovacímu cyklu vlků než kalendářní rok. Vlčata se totiž většinou rodí v dubnu,“ vysvětluje Miroslav Kutal, expert na velké šelmy Hnutí Duha a akademik z Mendelovy univerzity v Brně.

Výzkum v uvedeném vlčím roce zachytil teritoria na čtyřech místech. Oproti předchozím letům jsou patrné změny v migraci i počtu kusů. Poprvé o sobě dali vlci řádně vědět v roce 2017, kdy se u Výsluní na Chomutovsku objevilo několik prvních jedinců. Tehdy se hovořilo přibližně o pěti, šesti kusech. Smečka v teritoriu zůstala. „Opakovaně byla smečka na fotopastích zaznamenána také během roku 2018/2019 a 2019/2020. V roce 2019 se navíc poprvé podařilo zachytit na fotopasti také ten rok narozená vlčata,“ uvádí web Šelmy.cz.

Víme, jak bude vypadat letošní maturita: bez slohů a s covidovými úlevami

Oproti vlčímu roku 2018/2019 přibyla v tom minulém další dvě teritoria. Vlčí páry obývají lesy kolem Hory Sv. Kateřiny v okrese Most, dalšímu páru se zalíbilo na Moldavě na Teplicku. „To, že se vlkům v Krušných horách daří, můžeme sledovat kontinuálně od jejich návratu. Jejich pobytové znaky nacházíme po celém Krušnohoří, vždy se však jednalo o sporadický výskyt a dalo se očekávat, že se jedná o pohyb vlků z jiných oblastí. Předpokládali jsme, že by se na určitých místech mohli postupně usadit a založit nové smečky. Tuto hypotézu nám potvrdil výskyt nových dvou vlčích párů,“ přibližují odborníci na šelmy. Vlčí teritoria se rozkládají podle mapy webu Šelmy.cz také na Šluknovsku a v Českém Švýcarsku.

Částečně do Ústeckého kraje zasahuje i vojenský prostor na Doupově. Ten má svoji vlčí obyvatelku od předloňské zimy. Osamocená vlčice je původem z Rakouska. Vybavená sledovacím zařízením od akademiků z Vídně nabídla vědcům výlet o délce téměř tři sta kilometrů. Než dorazila do Doupova, prošla Národním parkem Šumava, Klatovskem, Plzeňskem, Křivoklátskem a do Doupova doběhla nakonec přes Žatecko. „Kuriózní přesun mezi dvěma vojenskými výcvikovými prostory, vzdušnou čarou vzdálenými 240 kilometrů, dobře ilustruje tendenci vlků si ve střední Evropě vybírat často řídce osídlené oblasti, kde mají nejvíce klidu pro rozmnožování,“ komentuje přednosti cílové stanice Kutal. Odborníci teď chtějí z teritoria získat trus a podrobit ho genetické analýze, která by napomohla odhalit původ jejího druha.

Žijí hlavně v pohraničí

Vlci v České republice aktuálně obývají především pohraniční oblasti. „Letošní výsledky jednoznačně potvrzují trend v osidlování severních pohraničních hor, kde je jasný vliv populace, která vznikla na pomezí Polska a Německa. To, že je střední Evropa křižovatkou, potvrzuje i několik dálkových přesunů vlků,“ doplňuje Aleš Vorel, vedoucí česko-saského projektu OWAD, který pohyb vlků zkoumá.

Vlci k nám míří především z Německa a sousedního Polska „V Krušných horách se objevil vlk, který byl poprvé zachycen u Hamburku, u Norimberka byl přejet mladý vlk z Krušnohorska a podobně. Vzhledem k vysoké mobilitě tohoto velkého savce a většímu počtu jedinců na našem území lze očekávat také více případů pozorování jednotlivých migrujících zvířat nebo případů kolizí s vozidly,“ dodává Vorel.

Dávné vzpomínky oživí na nové pobočce. Pamětníky už budou zpovídat i na severu

Návrat šelmy s sebou přináší vášnivé diskuze dvou táborů – těch, co návrat vlka vítají, a těch, kteří se obávají škod, jež šelma napáchá. Případně farmářů, kteří už škody sčítat musejí. I v Ústeckém kraji za rok 2020 dostaly úřady hlášení o útoku vlka. Agentura ochrany přírody a krajiny zveřejňuje každý měsíc statistiky útoků. V těch se uvádí, že za loňský kalendářní rok nahlásili chovatelé osmnáct úmrtí hospodářských zvířat, konkrétně 16 ovcí a dvou krav, po útoku vlka. Téměř dvě desítky zvířat vlci stačili napadnout během osmi samostatných akcí. Útočili u Hory Sv. Kateřiny a kolem Moldavy. Celkem bylo v České republice úřadům za rok 2020 nahlášeno 238 škodních událostí, kdy za oběť vlkům padlo 737 hospodářských zvířat.

Velké škody páchali také vlci na druhé straně Krušných hor, v Sasku. „V roce 2020 bylo ve Svobodném státě Sasko nahlášeno 411 útoků na hospodářská zvířata. Bylo nalezeno 326 mrtvých zvířat, 44 bylo zraněno a 41 se pohřešuje,“ uvedl saský Zemský úřad pro životní prostředí, zemědělství a geologii.