Podle zdejšího starosty Jana Doubravy je úbytek vody už patrný na první pohled. „Je tam takový pařez. Všichni, kdo tam jezdí, ho dobře znají. Byl celý ve vodě. Teď už jsou z něj vidět kořeny i zespodu,“ popsal s tím, že voda sice zase přibude, ale ne tolik, kolik by bylo potřeba. „Tak maximálně třicet procent, jinak stále ubývá a ubývá,“ dodal.

Úbytek vody v Oprámu je jedním z viditelných důsledků klimatických změn. Ruku v ruce s ní kráčí nutnost se tomu přizpůsobit a použít nepopulární opatření. Například v podobě zákazů kropit zahrádky a plnit bazény povrchovou vodou z přírodních zdrojů. Ten už platí v povodí Ohře, tedy i v ústeckém okrese. „Zákaz platí do 3. listopadu nebo do odvolání,“ upřesnila mluvčí Ústí Romana Macová.

Podle hydrologa Jana Šrejbera ze stanice na ústeckém Kočkově vysychání rybníků a nízké stavy vody obecně má několik důvodů. „Přišla klimatická změna. Neřekl bych, že letos výrazně méně prší, například předloni to bylo mnohem horší,“ vysvětlil.

Srážkové úhrny jsou prý v průměru v podstatě hodně podobné. Jen jsou jinak rozložené v čase a prostoru a také panují dlouhá období sucha. „Zároveň jsme v posledních letech zažili mírné zimy s minimem sněhu, a proto ubývá spodní vody v krajině. Vedra způsobují velké výpary, přibývá dusíkatých látek, které sinicím a chlorofylu prospívají,“ pokračoval hydrolog Šrejber.

Jeho slova by se dala ilustrovat čísly. Červenec je sice co do dešťů na území Ústeckého kraje srážkově silně podprůměrný, ale ne zase o tolik. Přesto je letošek suchý. Průměrný měsíční úhrn srážek činil 28,3 milimetru a představuje 36 procent normálu mezi lety 1981 až 2010. Ale ostatní měsíce jsou na tom přesně naopak.

Třeba červen se co do dešťů vymykal. Průměrný měsíční úhrn srážek činil 95,3 milimetru a představuje 144 procent normálu mezi uvedenými roky. Květen byl zcela normální, průměrný měsíční úhrn srážek 51,5 milimetrů představuje 84 procent normálu opět ze stejného období.

Problém ovšem vědci musejí zkoumat v jeho úplnosti. Tato čísla totiž odpovídají meteorologickým modelům, o kterých hovořil v rozhovoru pro Ústecký deník meteorolog Martin Novák před měsícem. „Období od června do srpna by mělo být ve střední Evropě teplotně slabě nadnormální až nadnormální, srážkově slabě podnormální až podnormální. Znamená to, že celkově by se situace měla spíše ještě zhoršovat,“ řekl.

V důsledku je ale letošní rok už vlastně třetím suchým v řadě. „Jednoduše řečeno, za úbytkem vody, povrchové i podzemní, je tedy souvislý sled roků s nadnormálními teplotami a podnormálními srážkami,“ doplnil Novák.

Pro Telnici to znamená, že musí najít způsob, jak Oprám znovu naplnit. „Přijít o něj nechceme. Už jsme si nechali zpracovat studii, která naznačila možnost, jak pro tuto bezpřítokovou vodní plochu získat Žandovský potok,“ vysvětlil starosta Doubrava.

Jímat lze na zahradách dešťovou vodu, to lze i ve větším měřítku. V ústecké zoo chtějí například jímat vodu z termálního vrtu, kterou užívají k topení, a zalévat s ní místní zeleň.