Na Mírovém náměstí je o vůz zájem. Obyvatelé města proudí dovnitř i ven a zvědavě si prohlížejí moderní klimatizovaný vůz stylizovaný do modré barvy, chápané jako barva vodíku. Udivuje je polská SPZ, odkud autobus na sever Čech k prezentaci dorazil. Objevují se však i první kritici.

„Sakra, je to třímetrové. To se k nám na Střekov nedostane, ten podjezd má kolem dvou a půl metru. Zase nic, naše čtvrť má prostě smůlu,“ zlobil se jeden ze zvědavců.

Je to ale zbytečná obava. „Autobus projede na Střekov viaduktem na Benešův most, ale i do Krásného Března, a dokonce i za střekovským vlakovým nádražím ve směru do Brné a zpět,“ uklidnila mluvčí dopravního podniku Jana Dvořáková.

Tou dobou už měl vodíkový „zázrak“ za sebou velkou okružní cestu přes Krásné Březno, Dobětice, Bukov, dál na Trmice ke kruhovým objezdům na dálnici D8, k jezeru Milada a zpět. Cestu zvládl bez jediného zaškytnutí. Síla motorů na hnacích nápravách udivovala hlavně tím, jak dokázala nakopnout celou masu kupředu i po cestě do kopce.

Ostatně, řízení si pochvaloval i řidič Petr Šašek, který v dopravním podniku pracuje už 16 let. „Jízda je naprosto srovnatelná s trolejbusem. Autobus je živý, reaguje, jak potřebujete. Díky tomu, že nemá převodovku, tak je to i svižnější a rychlejší než běžný autobus na konvenční pohon. Určitě bych v tom do budoucna chtěl jezdit. Je to technologie, která se vyvíjí, a myslím si, že má budoucnost a že bychom tím mohli jednou nahradit ropu,“ líčil.

Dopravní podnik loni v září podepsal smlouvu na dodávku celkem 20 vodíkových autobusů se společností Solaris BUS & Coach. Mají být nízkopodlažní, vybavené celovozovou klimatizací, nabíječkami USB, kamerovým systémem a dalšími moderními prvky. Mají být dlouhé 12 metrů, s kapacitou na 75 cestujících. O dostatečný výkon v kopcovitých podmínkách se mají postarat elektromotory o výkonu 2x125 kilowatt, dojezd má být 330 kilometrů. „Mezi hlavní přednosti těchto autobusů patří dynamika, bezemisní provoz a snížení hlučnosti,“ přiblížila ředitelka dopravního podniku Simona Mohacsi.

Po příjezdu z ukázkové jízdy zpět na Mírové náměstí prezentace pokračovala. Kolemjdoucí se poměrně často zastavovali a bylo na nich vidět, že je nová „hračka“ pro ústeckou MHD zajímá, ačkoliv Ústečané vědí svoje a bývají k novotám skeptičtí. Hlavně kvůli tomu, jak to s nimi nakonec může dopadnout. „Můžeme to zase nechat zničit od těch z Mojžíře nebo Předlic. No nesmějte se, stačí si vlézt do sedmapadesátky a uvidíte,“ mudroval například František Hora.

K získání vodíkové infrastruktury a nákupu autobusů je ovšem potřeba získat také dotaci. Na tu teď město i dopravní podnik netrpělivě čekají. „My jsme, řečeno hokejovou terminologií, v druhé třetině projektu. První pro nás byla třetinou výzev, museli jsme připravit projekt a dokumentaci, zajistit stavební povolení a zasmluvnit si vodíkové busy. V druhé třetině jsme v období, kdy se musíme postarat o získání dotace na tento nákladný projekt, a třetí bude třetinou budování,“ vysvětloval předseda představenstva dopravního podniku Martin Prachař.

Vodík ze Spolchemie

Pokračování projektu prý může ovlivnit i výsledek voleb. Prachař ale věří, že takto rozpracovaný projekt už nikdo nezruší. Stál totiž spoustu úsilí a byl by výhodný vzhledem k získávání levného vodíku z ústecké Spolchemie, která ho má jako vedlejší produkt z výroby.

Ústecký primátor Petr Nedvědický byl po okružní jízdě modrým vodíkovým „sršněm“ spokojený. „Byla to nádherná jízda, je to něco úžasného. Já věřím, že to je budoucnost dopravy. Myslím si, že to odpovídá cílům EU a Green Dealu, jemuž obecně nefandím. Ale vodík jako alternativa je něco fantastického. Město je kompletně připraveno se vším všudy, uvidíme, jak dopadne dotační výzva, která je u evropské komise. Jakmile ji schválí, začneme s nákupy a budováním,“ dodal.