Deset vteřin slávy za sebou a velkou premiéru před sebou má náš region. Obálku, v níž byl lístek se jménem Ústeckého kraje, totiž  v uplynulých dnech před kamerami vylosovali lidé ze Státní volební komise ze zapečetěné plastové krabice.

Z osudí se 14 obálkami vytáhli právě naši samosprávu vůbec poprvé od roku 2002. Tehdy se začalo losovat, ze kterých kandidátních listin budou Češi v zahraničí vybírat politiky do poslanecké sněmovny. Volby do parlamentu vyhlásil prezident na 8. a 9. října. Na kandidátkách politici zatím pracují, o konkrétních jménech se už nechali slyšet Piráti v koalici se STAN. V Ústeckém kraji je povede celorepublikový pirátský lídr Ivan Bartoš.

Losování na ministerstvu vnitra (MV) se ujala místopředsedkyně Státní volební komise Eva Krumpová, proběhlo poslední den zákonné lhůty od vyhlášení voleb, tedy 7. ledna. „Ústeckému kraji budou podřazeny všechny zvláštní stálé volební okrsky v zahraničí pro volby do poslanecké sněmovny,“ řekla k výsledku losovačky Klára Dlubalová z Hamáčkova resortu. Naposledy dokonce dvakrát za sebou vybírali voliči v zahraničí kandidáty ze Středočeského kraje. Že je mezi stovkami tisíc Čechů v cizině o volby pramalý zájem, naznačují čísla z let 2017 a 2013. „Svůj hlas v těchto letech odevzdalo v zahraničí cirka 10 500 voličů,“ zbilancovala Hana Malá z MV.

Důvodem nízké volební účasti „za čárou“ bývá, že se tam dosud dalo volit jen fyzicky na zastupitelských úřadech. Tam má řada krajánků obvykle o dost delší cestu než našinec do volební místnosti v nejbližší hasičárně či školce. „Nevolil jsem tu nikdy. Bylo to vždycky tak, že člověk musí do Londýna na ambasádu, a to se mi nikdy nechtělo,“ svěřil se třeba 34letý Jan Pavelka z Ústí nad Labem, který v Anglii studuje. Dodal ale, že v případě možnosti volit vzdáleně by pravděpodobně volil.

O tom se dlouho diskutuje a je dokonce možné, že si právě nadcházející volby odbydou i poštovní premiéru. Na vnitru totiž připravili reformu voleb, která obsahovala i zavedení korespondenčního hlasování pro voliče v zahraničí. Návrh zákonů předložil resort vládě v lednu 2020, pak prošel pracovními komisemi legislativní rady vlády a její předsedkyně k němu vypracovala stanovisko. „Nyní čeká na zařazení na program schůze vlády, což je v kompetenci jejího předsedy,“ shrnula Malá. Ve středu 13. ledna se v médiích objevila informace, že opozice chce mimořádnou lednovou schůzi parlamentu i ke korespondenční volbě z ciziny.

Ať do dopadne jakkoli, 44letý „ajťák“ Jan Plzák z Mostu, který žije a pracuje 16 let v Anglii, zatím nechává otevřené, jestli bude volit. „Od roku 2004 jsem nevolil, letos bych to možná zvážil, pokud by bylo koho volit. Ale ze současné politické scény mám pocit, že to nemá smysl,“ konstatoval. Že je možná skepse z vládnutí v Čechách další důvod, proč tak málo volí krajánci v zahraničí, naznačuje, že politické preference Čechů žijících dlouho mimo zemi bývají značně odlišné než u většiny doma, která nakonec fakticky rozhoduje o budoucí koalici. V roce 2017 do ní Češi v zahraničí vysílali hlavně kandidáty TOP09 a Pirátů, zato ANO u nich zrovna nebodovalo.

Vyprávět o jiném politickém vkusu Čechů v zahraničí než těch doma by mohl i 47letý bývalý novinář Ústeckého deníku Vít Lukáš, který už léta podniká na Filipínách. Když s ním v roce 2017 v ostrovním státě v Tichomoří volilo dalších 30 Čechů, nejvíc hlasů dali Pirátům, Babišovo hnutí dostalo jen 2 hlasy. Volební zákon umožňuje volit krajanům v cizině i prezidenta. V roce 2018 ho na Filipínách v druhém kole volilo 47 lidí a Miloš Zeman dostal jen 5 hlasů. „Takže výsledky tu dopadají zcela jinak než doma,“ shrnul Lukáš.

Ten se i přesto letos volit opět chystá. „Je to pro mne důležité, Česká republika je stále moje země, i když tam zrovna nebydlím,“ vysvětlil exredaktor. Na rozdíl od Čechů, kteří žijí až v Davau na jihu státu vzdáleném asi jako Londýn od Prahy, to má jednodušší. Žije v hlavním městě státu Manile, kde je už od roku 2017 zapsaný ve zvláštním seznamu voličů na české ambasádě.