Voličům se pletli komunisti, je tu i KSČ

Letošní krajské volby také ukázaly, že si lidé mohou plést podobné názvy stran. „Voliči mají často zažitou jednu stranu určitého směru, tak proč hledat další. Nejhorší to mají neparlamentní strany. O těch se tak často v mediích nemluví, tak se nejsou schopné dostat do podvědomí voličů," řekl Zbořil.

Příkladem možné špatné orientace mezi jednotlivými stranami je vítězná Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) a Komunistická strana Československa (KSČ). Poprvé totiž kandidovaly obě do krajského zastupitelstva.

„Nevím, jaký je rozdíl mezi KSČ a KSČM. Ani jsem netušila, že máme dvoje komunisty," odpověděla na dotaz Ústečanka Eva Šlégrová.

Mluvčí KSČM Věra Žežulková uznala, že podobnost názvů je pro voliče opravdu matoucí. „Mohlo se opravdu stát, že KSČ někdo volil omylem, že si myslel, že volí naši stranu. Když se voliči ovšem podívají na jednotlivé programy, tak poznají velký rozdíl. Budeme stále více voliče seznamovat s naší vizí, a čím se od KSČ lišíme," řekla Žežulková.

Komunistická strana Československa v odlišnostech od KSČM na svém webu uvádí, že parlamentní komunistická strana sice programově usiluje o socialismus, ale zapomíná na cesty, které k němu vedou. Když si člověk přečte pečlivěji volební program KSČ, tak zjistí, že právě jen oni se považují za skutečné komunisty.

Jednou z obcí na Ústecku, kde KSČ uspěla, byly Habrovany s výsledkem jedenáct celých osm desetin procenta získaných voličů.

Dana Černá, starostka Habrovan, k výsledku řekla, že to není poprvé, kdy komunisté v této obci při volbách vyhráli. „Je to dáno tím, že po revoluci je u nás na vesnici oslabená možnost získání práce. Lidé na venkově nesou celkem špatně zrušení statků a zemědělských družstev, které zaručovaly zaměstnání. Lidé byli zvyklí na určitě výhody, které jim bydlení na vesnici přinášelo," řekla Černá.