Pohřeb Bořka Voráče proběhl za mírně deštivého počasí. Na poslední cestu mu zněla reprodukované hudba od Věry Špinarové, Buty a Petra Spáleného. Pohřbu se zúčastnilo zhruba šedesát lidí, kromě nejbližších příbuzných se přišli rozloučit i zaměstnanci zoologické zahrady, do jejíž historie se Bořek Voráč nesmazatelně zapsal. Byť jeho působení v dozorčí radě zoologické zahrady mnozí vnímají kontroverzně, nedá se mu upřít, že v období jeho působení doznala zoologická zahrada celé řady pozitivních změn. V čele zoologické zahrady stál v létech 1972 – 1990. Během té doby prošla zahrada významnými změnami.Bořek Voráč.
Zásadně se zvětšila rozloha samotné zahrady, rozrostla se na současných 26 ha. K tomu mohlo dojít díky vyjmutí půdy ze zemědělského fondu a zabráním části zahrádek směrem ke čtvrti Dobětice. Před Voráčovým nástupem bylo v zoo chováno pouhých 75 druhů zvířat, během jeho ředitelského působení se jak počet druhů, tak počet chovaných jedinců zásadně zvýšil. Z exotária, které bylo umístěno ve správní budově, stala samostatná dvoupodlažní stavba.

Jednalo se o první skutečný pavilon v zoo, který měl splňovat nejen nároky chovaných zvířat, ale i požadavky návštěvníků. Pod Voráčovým vedením byla v roce 1984 postavena i Stezka dinosaurů, rozšířeny pavilony pro šelmy či nosorožce a provedena celá řada dalších stavební úprav. Do zoologické zahrady se mu povedlo přilákat rekordní množství návštěvníků. V roce 1988 do zahrady zavítalo 178 143 osob. Voráč se jako odborný poradce podílel na vzniku filmu Dva lidi v zoo, který se v roce 1989 z části natáčel v ústecké zoo. Bořek Voráč se dožil 76 let.