Víc než třetina domácností v Ústeckém kraji sotva vyjde se svými příjmy. Další třetina s penězi hospodaří s menšími problémy. Skoro polovina rodin v kraji si nemůže dovolit týdenní dovolenou ani zaplatit několikatisícový neočekávaný výdaj.

Nejhůře jsou na tom rodiny se třemi a více dětmi a neúplné rodiny. Znepokojující údaje vyplývají z aktuálního šetření, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Nejvíce strádajících

Ústecký kraj patří dlouhodobě ke krajům s nejvyšší materiální deprivací, tedy nedostatkem.

Tím trpí lidé, kteří si nemohou dovolit nejméně čtyři z devíti věcí telefon, pračku, televizi, auto, dostatečné vytápění, jíst maso alespoň každý druhý den, týdenní dovolenou, mimořádný výdaj kolem 10 tisíc korun a placení půjček.

„Od roku 2005 až do roku 2014 se podíl materiálně deprivovaných osob v regionu pohyboval nad 10 procent. V posledních třech letech dosahoval průměrně 13,6 procenta," uvádí Šárka Šustová z oddělení sociálních šetření ČSÚ.

V celém Česku přitom tato hodnota činí asi 7 procent.

Na kroužky a maso peníze nejsou

Kvůli nízkým příjmům si víc než pětina domácností v Ústeckém kraji nemůže dovolit jíst maso alespoň jednou za dva dny. Je to nejvíc v celé republice.

Pro každou čtvrtou domácnost jsou velkou zátěží náklady na bydlení. Patnácti procentům rodin v regionu chybí peníze na topení. Stejný počet domácností nemá peníze na koupi a provoz auta.

„Auto je pokladnička na peníze. Je třeba platit za benzín, pojistku, údržbu a co teprve, když se něco pokazí. Dovolit si ho bohužel nemůžu," posteskla si samoživitelka Petra Štíbalová.

Některé rodiny musí šetřit i na dětech. „Sobě odřeknu bez problémů, ale vysvětlete dítěti, že nemůže jet na tábor, nedostane značkové oblečení nebo drahý telefon. Ušetřím sotva pár stovek za měsíc, a to se musíme hodně uskrovnit," dodává matka dvou dětí.

Podle údajů ČSÚ rodiče nejčastěji dětem nemohou zaplatit prázdniny, zájmové kroužky, sportovní vybavení či oslavy narozenin.

Na hranici chudoby

Rodič, který je sám se dvěma dětmi staršími 13 let, si podle ČSÚ musí průměrně vydělat skoro 20 tisíc korun měsíčně. Jinak rodině hrozí chudoba. V roce 2014 se s ní potýkal každý desátý Čech. Z neúplných rodin se mezi chudé počítá dokonce každá třetí.

„Domácnosti s dětmi mají v průměru nižší příjmy než domácnosti bez dětí. Z dlouhodobého hlediska chudoba nejvíc ohrožuje nezaměstnané, neúplné rodiny a rodiny s více dětmi," říká Šárka Šustová.

S příjmovou chudobou bojuje i 15 procent dětí do 18 let či sedm procent seniorů. Podle Michaely Brázdilové z ČSÚ hraje velkou roli sociální systém, jeho dávky a důchody. Kdyby se nevyplácely, na hranici chudoby by bylo 37 procent lidí namísto současných deseti procent.

Příjmy rostou. Kraj v nich ale zaostává

Přestože se řada domácností musí omezovat, jejich příjmy podle statistiků v posledních letech rostou. V roce 2013 dosáhl v Česku průměrný roční příjem na osobu 153 tisíc korun, což je o 3 500 korun víc než v roce 2012.

Obyvatelé Ústeckého kraje jsou na tom však mnohem hůř. Jejich příjem je čtvrtý nejnižší, v průměru si musí vystačit se 140 tisíci.

„To se odráží i v subjektivním hodnocení domácností, které častěji vycházejí se svými příjmy s obtížemi. S velkými problémy zde se svými příjmy vychází nejvyšší podíl domácností po Moravskoslezském kraji," zdůrazňuje Šárka Šustová.

Podle zjištění ČSÚ se navíc v kraji vyskytuje nejvíc domácností, jejichž příjmy nedosahují ani životního minima.