Jméno, datum narození, název zdravotní pojišťovny, ale třeba i nemoci nebo užívané léky. To jsou důležité údaje, které potřebují záchranáři vědět, aby dokázali člověku v případě potřeby rychle pomoci. Zejména starší lidé si však kvůli svému věku nebo zdravotnímu stavu některé informace při příjezdu sanitky rychle nevybaví a drahocenné minuty tak utíkají. Na podobné případy myslí projekt Seniorská obálka, který na konci ledna pilotně otestoval Ústecký kraj v Litoměřicích.

Na úřadě si lidé mohli vyzvednout speciální obálku s kartou, do níž potřebné údaje zaznamenali. „Správně vyplněná seniorská karta nám umožní rychlejší orientaci v chorobách a užívaných lécích seniora. Zejména v případech, kdy je v bezvědomí, zmatený nebo nemůže mluvit, ale velmi často taktéž při akutní cévní mozkové příhodě či hypoglykemickém kóma u diabetika,“ popisuje mluvčí krajských záchranářů Prokop Voleník.

Důležité podle něj je, aby měl senior kartu vyplněnou opravdu čitelně, například mladšími členy rodiny. „Obálka by měla být vždy pověšená pro zasahující posádku na viditelném místě v domácnosti, například na lednici nebo na vstupních dveřích zevnitř,“ podotýká Voleník.

Milion výjezdůSanitky zdravotnické záchranné služby v roce 2018 zaznamenaly po celé ČR 1 133 549 výjezdů.
Na Ústecký kraj loni připadalo 91 987 výjezdů.
Sanitky loni v Ústeckém kraji houkaly každých 5 minut a 43 sekund. Mezi nejčastější výjezdy patřily mozkové cévní příhody, dopravní nehody či výjezdy k dětem.

Zájem o obálku byl v Litoměřicích tak velký, že se hejtmanství rozhodlo rozšířit projekt do celého Ústeckého kraje. „V rámci pilotní fáze se na nás obrátilo velké množství obcí, že by se rády k projektu připojily. Projevily zájem o zpracovanou šablonu, kterou připravil Ústecký kraj. Poté, co se informace rozšířila, obrátily se na nás i obce z dalších částí kraje. Rozhodli jsme se tedy projekt rozšířit na celý kraj. Máme informace, že města a obce se do toho rády zapojí,“ informoval náměstek hejtmana Martin Klika.

Ten se s potřebou rychlých informací osobně setkal ve své rodině, a to když sanitka přijela pro jeho maminku. „Byla diabetička, takže jsme také řešili, aby o její nemoci záchranáři věděli. Rozhodně je nezbytné mít pro rychlou záchrannou službu informace připravené, aby byli schopni člověku okamžitě pomoci,“ připomíná Klika.

Seniorská obálka se postupně šíří po celé České republice. Loni v létě ji zavedl například Jihomoravský kraj, funguje v Královéhradeckém kraji nebo Praze. „Ústecký kraj nerozdává obálky jako takové, ale zpracoval šablonu formuláře a poskytl logo Ústeckého kraje obcím, které se chtějí připojit. Formulář byl připraven elektronicky a poskytnut obcím, které s ním dále pracují a budou ho distribuovat právě seniorům,“ doplňuje Klika.

Senioři, kteří využívají počítač, si mohou na stránkách krajského úřadu kartu sami stáhnout a vytisknout.

Projekt vítá například Milena Černá, která je v krajském Ústí nad Labem předsedkyní Svazu tělesně postižených seniorů. V jeho řadách je šest stovek seniorů z celého okresu. „Určitě to pomůže, v úterý jsem byla na koordinační skupině zdravotně postižených osob, kde jsem tohle oznámila. Všichni jsou pro, abychom si domů kartu pořídili. Může nám zachránit život,“ komentuje Černá, která prý nechá formulář nakopírovat a rozdá ho mezi členy svazu.

Také například starostovi Dolní Poustevny ve Šluknovském výběžku Robertu Holecovi se projekt líbí. „Zadám to naší projektové manažerce a určitě bychom to dali na web a do novin,“ pochválil starosta Holec.

Sanita není taxi

Záchranáři se však po celý rok potýkají taktéž se zbytečnými výjezdy. V Ústeckém kraji stejně jako po celé republice zaznamenávají ročně stovky případů, kdy záchranka vyjede, aniž by to bylo potřeba. Někteří volající totiž své potíže zveličují, vymýšlejí si, a dokonce operátorovi vulgárně nadávají nebo vyhrožují. Často tak nezbývá nic jiného než sanitku vyslat. „Rozpoznat přes telefon závažnost celé situace je velice složité. Posádka mnohdy až na místě zjistí, že stav pacienta vůbec vážný není. Upozorňujeme tak, že nejsme žádné žluté taxi! Nastávají situace, kdy sanita zasahuje jinde, než kde jí může být potřeba,“ vylíčil Voleník.