Kromě trasy zdejším lidem vadí i údajná malá informovanost, případně že se jich nikdo neptal na jejich názor. Lidé jsou rozhořčení, že o trase železnice se rozhoduje ve stylu o nás bez nás a to prý nechtějí dopustit.

Jak za petiční výbor vysvětlil Pavel Jursa, cílem petice je mimo jiné přimět stát, kraj a Správu železnic, právě aby důsledně a pravidelně informovali samosprávy a obyvatele obcí, kterých se trasa a její změny před krušnohorskými tunely dotýká.

„Je smutné, že obyvatelé regionu, v minulosti těžce postiženého dobýváním uhlí a vysídlováním obcí, se musí peticí domáhat práva na to, aby byli včas a pravdivě informováni o takto závažných zásazích do jejich života, a aby jejich zvolení zástupci byli přizváni k jejich projednávání,“ uvedl Jursa. Za naprosto nepřijatelné místní považují, že trasa koliduje se schváleným územním plánem Chlumce, a že tento zásah se odehrál bez vědomí zdejšího vedení města.

Stavba vysokorychlostní trati. Ilustrační foto.
O koridoru vysokorychlostní trati mezi Prahou a Drážďany dál jednají odborníci

Jak vysvětlil náměstek primátora Ústí Martin Hausenblas, dohodli se se starosty Chabařovic, Chlumce a Přestanova na společném postupu, kteří si stěžovali právě na nedostatek informací. Budou splečně řešit trasu na povrchu, od krušnohorského tunelu k tunelům v Českém středohoří. Například město chce, aby vysokorychlostní trať vedla přes město podzemním tunelem kvůli eliminaci nadměrného hluku. Zastávka by měla být v Ústí podzemní, nad ní by se měl nacházet vestibul a poté normální nádraží. „Vlastně by tu mohl fungovat takový systém x-bahnů jako v Německu. Cestující přijede vlakem, který je doveze k zastávce rychlovlaku dřív než auto a bus,“ popsal.

Zároveň by součástí terminálu mělo být parkoviště, služby a další. „Pracujeme na tom, aby to mělo správný design, funkčnost, žádné velké bourání a rozhodně ne další hluk,“ poznamenal náměstek Hausenblas s tím, Správa železnic v současnosti komunikuje jinak velmi dobře.

Správa železnic aktuální stav přípravy vysokorychlostních tratí v České republice představila začátkem dubna. Program budování prý je stále ještě v předinvestiční fázi, se zahájením stavebních prací na prvních pilotních úsecích počítá až v roce 2025. Začalo první projektování dle francouzských zkušeností s prvním posuzováním vlivu na životní prostředí. Následovat bude územní řízení na jednotlivé úseky trati zakončené vydáním územních rozhodnutí. To vše by Správa železnic chtěla zvládnout do roku 2023.

Ilustrační foto
Podzemní nádraží pro vysokorychlostní trať vyroste v Ústí

„Druhé období přípravy, ve kterém se nacházíme, charakterizuje zadávání dokumentací pro územní řízení jednotlivých úseků a schvalování dokončovaných studií proveditelnosti Centrální komisí Ministerstva dopravy,“ řekl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda s tím, že veřejné projednávání tras se samosprávami a obyvateli obnoví, jakmile to dovolí epidemická situace.

Od roku 2023 bude následovat stavební řízení, během kterého projektanti dopracují dokumentace pro stavení povolení a skončí majetkoprávní vypořádání s majiteli nemovitostí, kterých se stavba dotkne. O stavbě vysokorychlostních železnic vláda rozhodla v roce 2017, Správa železnic ale s přípravou začala o několik let dřív.