„Dnešní děti si podle mě moc hrát neumí. Hračky je vůbec nenutí přemýšlet, skoro si hrají za ně," připomněla sběratelka a dodala, že dnešní děti nejvíc ocení hračky elektronické, na baterie. „My jsme si na ně šili, vařili pro ně. To podle mě většina dnešních dětí už vůbec nedělá, protože má hraček plný pokoj," dodala.

Současné hračky jí také připadají méně kvalitní než ty, které se vyráběly i třeba před desítkami let. Proto mezi exponáty na výstavě plastové hračky návštěvníci nenajdou. Zato tam uvidí staré medvídky, panenky gumové i porcelánové nebo kočárky pro ně. Do Ústí nad Labem exponáty cestovaly přes 220 kilometrů, sběratelka bydlí v Záměli u Rychnova nad Kněžnou.

V její sbírce jsou hračky od začátku minulého století zhruba do 80. let. „Nedá se říct přesně, kolik těch hraček mám. Jsou většinou uklizené v krabicích, je toho plná místnost," řekla Pleslová.

Sbírat hračky začala asi před 25 lety. „Jako malá jsem měla jedinou panenku, tak si to možná na stará kolena vynahrazuji," řekla sběratelka. Zmíněnou panenku dostala v roce 1952, kdy jí byl jeden rok, a stále ji má. Nejstarší panenka pochází z roku 1897, za nejzajímavější kousek ale Alena Pleslová považuje jinou z roku 1902. „Má totiž svůj rodokmen. V originální krabici u ní byl popis toho, od koho ji majitelka dostala, co měla panenka na sobě a komu ji odkázala," vysvětlila.

K nejcennějším exemplářům patří kloubové panenky s hlavičkami z biskvitového porcelánu, se skleněnýma očima a s vlásky z pravých lidských vlasů. Svou sbírku Pleslová rozšiřuje, jak se dá, třeba na burzách, ale také u popelnic. „Ozývají se mi i lidé po výstavách. Říkají: 'Než bychom to vyhodili, tak ať to raději někdo využije'."