Sesuvy dodnes nedají Ústečanům spát, některým doslova. Například lidem, kteří bydlí pod svahy Vaňova, kteréžto jsou vlastně jedním velkým sesuvným územím. Co dělat, jak hluboko do minulosti nás trápí a ovlivňují naše žití, na to vše dává ústecká vědkyně Zuzana Vařilová odpověď.

Co vlastně přesně znamená výraz nestabilní podloží, jaké má podoby a co to pro normální dělný lid znamená?
Nestabilní podloží je výraz pro to, co máme pod nohama a je to dosti nerovnovážné, nestálé a často i nepředvídatelné. Nejde jen o ujíždějící svahy, ale třeba i o rozpukané a zvětralé skalní masivy. A pro příklady nemusíme chodit daleko, stačí se třeba projít labským kaňonem od Porty Bohemiky až do Hřenska.

Jaké významné sesuvy se udály na Ústecku v minulosti? A jaké by případně mohly vzhledem k povaze dané oblasti hrozit?
U nás na Ústecku máme skutečně vzorové příklady sesuvných katastrof, které jsou i ve školních osnovách. Nejstarší dokumentovanou událostí je sesuvná kalamita u Kozího vrchu z roku 1770. Snad každý slyšel o opakovaných sesuvech pod hradem Hamzburkem, kde byla opakovaně v letech 1882, 1898, 1900 a 1939 zničena část obce Klapý. Známý je i sesuv pod Větruší (1916), který zavalil přilehlou železniční trať, nebo relativně nedávný sesuv Čertovka nad Vaňovem (1995), který je stále aktivní. Mimo „civilizaci“ je pak mohutná sesuvná oblast Čeřeniště, která byla detailně zkoumána a je dlouhodobě monitorována. No, a v neposlední řadě musím zmínit také sesuv „superstar“, tedy mediálně propíraný sesuv, který zničil v červnu 2013 dvě stě metrů dlouhý úsek nedostavěné dálnice D8.

Sesuv půdy na stavbě dálnice D8Sesuv půdy na stavbě dálnice D8.Zdroj: Deník/Karel Pech

Je nějaký způsob, jak by se mohli lidé před sesuvem ochránit? Existuje výstražná služba?
Lidé se mohou chránit před sesuvy jednoduše tím, že se jim vyhnou – tedy nebudou stavět v místech, kde byl zaznamenán jejich výskyt v minulosti nebo kde bylo avizováno možné nebezpečí svahových pohybů. Dlouhodobé zkušenosti prokázaly, že velká část nových sesuvů vznikla v místech, kde byly svahové pohyby zaznamenány již v minulosti. Znalost současného rozšíření sesuvů tak poskytuje základní informaci pro územní plánování a pro prevenci možných materiálních škod v budoucnu. Nejvhodnějším zdrojem informací dostupným všem je databáze sesuvů dostupná na webu České geologické služby. Najdete tu přehled sesuvů v celé ČR zpracované formou mapové databáze, která je průběžně aktualizována. V současnosti obsahuje přes 20 tisíc záznamů a do jejího rozšiřování se může zapojit i laická veřejnost. Je jasné, že třeba v případě projektování dlouhých liniových staveb, například dálnic, silnic či železnic, se vždy nelze zcela vyhnout sesuvným oblastem. Riziko se pak může minimalizovat maximálně zodpovědným přístupem, úzkou spoluprací s inženýrskými geology a hydrogeology a v neposlední řadě nezbytnou investicí do nadstandardních technických a bezpečnostních opatření, včetně funkčního odvodnění.

Více informací o sesuvech naleznete také na speciálním tematickém webu sesuvy.cz.

Jak vlastně sesuvy vznikají? Hodně vody a sněhu, přílišné sucho, rozpukané kameny? Co to způsobuje?
Příčinou katastrofických sesuvů bývá souhra více faktorů (pevnost, složení hornin i míra jejich propustnosti, sklonitost svahu) a jednu z hlavních rolí pak hraje obvykle voda. Většina sesuvů vzniká v důsledku saturace podloží vlivem intenzivních srážek nebo tání sněhu. Stabilitu svahu ale mohou narušit i sami lidé v důsledku nevhodných zásahů – například umělými zářezy, odtěžením paty svahu, nepřirozeným zatížením nebo změnou hladiny podzemních vod. České středohoří je sesuvy proslulé. Zdejší krajina je tvořena pestrou skladbou třetihorních vulkanitů, v podloží jsou pak křídové sedimenty. Střídají se zde tedy pevné rozpukané horniny se zvětralými, často jílovitými a méně propustnými uloženinami. To spolu s příkrými svahy labského údolí i četných sopečných vrchů vytváří ideální podmínky pro vznik sesuvů.

Říká se, že všechno zlé je k něčemu dobré. Zaznamenala jste případ, kdy by nějaký sesuv naopak svým způsobem něčemu prospěl?
Každá sesuvná katastrofa nebo destruktivní skalní řícení pomáhá zvyšovat povědomí o přirozeném fungování přírody a také existujícím riziku. To je určitě pozitivní aspekt těchto událostí. Stokrát mohou odborníci varovat veřejnost a doporučovat vhodné postupy - „Nestavte si domy na sesuvu, pod sesuvem nebo pod nestabilní skalní stěnou, je to nebezpečné.“ - stejně se najdou „nevěřící Tomášové“, kteří jsou pak nejvíce překvapeni, když se něco nemilého přihodí. Vlivem sesuvů mohou také vznikat nové biotopy, které zabydlují jiné, někdy vzácné druhy rostlin či organismů, a někdy sesuvy vznikají třeba i zahrazené pánve s jezírky či mokřady. I sesuvy tedy mohou tedy přispět ke zvýšení biodiverzity. A poslední, možná trochu kuriozní, rozměr, který mne v té souvislosti napadá, je případ sesuvu v Hostýnských vrších na Moravě, kdy majiteli ujel na sesuvu kus ovocného sadu. Zbyl mu po něm jen obří kráter. A jeho sousedovi nečekaně „přistálo“ na pozemku množství ovocných stromů. Takže si vlastně polepšil, jen sousedským vztahům to asi moc neprospělo…

Ilustrační foto
Radní měl opilý najet do pořadatelů akce. Popírá to, test na alkohol ale odmítl

Co všechno vlastně výstava mapuje, co si může návštěvník prohlédnout a kdo se na ní podílel?
Výstava Nestabilní podloží: sesuvy, životy & perspektivy byla v Ústí nad Labem představena veřejnosti od 23. listopadu 2021 do 3. dubna letošního roku. Prezentovalo ji Muzeum města Ústí nad Labem ve spolupráci s Akademií věd ČR a Univerzitou J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Výstava, přestože prostorově nevelká, je nabitá množstvím zajímavých informací zprostředkovaných s využitím moderní audiovizuální prvků. Zaměřila se na sesuv jako fenomén, který není ryze odbornou geologickou záležitostí, ale jedná se o procesy, které velmi výrazně ovlivňují společnost. Výstava umožnila nahlédnout do čtyř kontur společenských a přírodních aspektů sesuvů - Moderní vědění, Realitní kancelář Realita, Neposednost a Život v trhlinách. Tuto hlavní část výstavy připravil tým ve složení Bob Kuřík, Vojtěch Pecka, Pavel Sterec, Jan Klimeš a Jiří Suchánek a je výstupem programu Akademie věd Přírodní hrozby Strategie AV21. A protože sesuvy ke zdejší sopečné krajině neodmyslitelně patří, nemohla v ústeckém muzeu chybět regionální nadstavba. Nově doplněná část výstavy nazvaná Sopečná krajina v pohybu prezentuje nejznámější sesuvy z oblasti Českého středohoří včetně dobové, historické perspektivy na jejich vznik a následky. Regionální rozměr výstavy zpracovali Jan Klimeš, Pavel Raška a moje maličkost. Část lze ještě zhlédnout na UJEP a příští rok v Hradci Králové.

Kde všude si mohou lidé výstavu prohlédnout?
Hlavní část výstavy Nestabilní podloží je putovní, po Praze a Ústí nad Labem by v příštím roce měla být v Muzeu východních Čech v Hradci Králové. Regionální nadstavba výstavy věnující se problematice sesuvů v Českém středohoří je ve formě deseti infopanelů aktuálně k vidění v prostorách Katedry geografie UJEP. A kdo nestihne výstavu navštívit osobně, může se spoustu zajímavých informací o sesuvech v Českém středohoří dočíst ve stejnojmenné doprovodné publikaci vydané v rámci edice Ústecké muzejní sešity.