Událost z 18. století připomíná obsáhlý vyšetřovací spis, který skrýval nečekaný objev – dokonale zachovalé čarodějné nástroje včetně rukopisných knih kouzel, takzvaných grimoárů. Především jedna z nich, v současnosti známá jako Abramelinova Kniha posvátné magie, je ve stavu, který nemá na českém území obdoby. Jako ostatně celý vyšetřovací spis.
Unikátní spis opatruje Archiv města Ústí nad Labem. Ukázalo se, že jen samotná Kniha posvátné magie mohla vynést prodejci podle nejstřízlivějšího odhadu 150 tisíc korun, spíše ale mnohem více. Spis se proto přesunul z police do trezoru. Přitom o jedinečnosti jednotlivých důkazů čarodějnického spisu neměl nikdo dlouho tušení, ač samotné čarování na Mariánské skále a vlastně i obsah vyšetřovacího spisu patří k věcem mezi historiky poměrně známým.

Celý spis kompletně digitalizoval reportér Ústeckého deníku a snímky odeslal specialistovi na okultismus Lukáši Loužeckému. „Velmi mě to překvapilo. Rukopis Abramelinovy Knihy posvátné magie dochovaný v Archivu města Ústí nad Labem je skutečně na historickém území českého státu bezmála unikátem. Jedná se o velmi významný etnografický i religionistický materiál a nezbývá si než přát, aby byl odpovídajícím způsobem reprezentován na veřejnosti,“ prohlásil po jeho prostudování, přičemž už první pohledy vyvolaly jeho nadšenou reakci.
Stránky z vyšetřovacího a soudního spisu s ústeckými čarodějníky, kteří vyvolávali ďábla na Mariánské skále v 18, století. Obsahuje pantakly, magické diagramy, grimoáry a virgule s hůlkami.
Jak se vlastně knihy a kouzelnická výbava dostaly do rukou spravedlnosti a později do městského archivu? Celá záležitost má poněkud tragikomický charakter. Tuhá zima a hladomor přivedly přesně o půlnoci ze 17. na 18. října roku 1771 dva mnichy, dominikána Liebhardta Ebenhera a františkána Johanna Schuberta, dále ústeckého radního Josefa Rabuského s chotí, údajného vizionáře Wagnera a dva bývalé úředníky k pokusu o vylepšení situace za pomoci magie. Ve staré poustevně na Mariánské skále uspořádali černou mši, při níž vyvolávali Lucifera, od kterého chtěli vymámit rovné tři miliony zlatých.
Obrovský skandál
Není jasné, kdo celou věc prozradil. Možná někdo z aktérů, snad ze zklamání, že ze sebe udělal blázna, jelikož rituál žádné peníze nepřinesl. Druhý den biřici všechny zúčastněné pozatýkali a ve městě vypukl skandál nevídaných rozměrů. Josef Rabuský totiž patřil k váženým měšťanům a mnicha Ebenhera uctívala většina žen ve městě. „Výslechy zatčených trvaly měsíce. Všichni vypovídali, že jim k uklidnění svědomí stačilo dominikánovo ujištění, že vše bude dle schválených katolických postupů s drobnou úpravou,“ popsala to ústecká historička Kristina Kaiserová v Dějinách města Ústí nad Labem.
Abramelinova Kniha posvátné magie
Nejranější rukopis má dvě verze, datované kolem roku 1608, nyní se nacházejí ve Wolfenbüttelu. Dva rukopisy z let 1700 a 1750 jsou v Drážďanech, a právě odtud je ústecký dominikánský mnich nejspíše získal. První tištěná verze vyšla německy roku 1725 v Kolíně nad Rýnem. Německý esoterický učenec Georg Dehn zastával názor, že autorem Knihy Abramelinovy magie byl rabín Jakob Moelin (1365–1427), německo-židovský talmudista a znalec židovského práva.
Ačkoli se tehdy za čarodějnictví neupalovalo jako o sto let dříve ve Velkých Losinách, vyšetřovatelé byli v ústeckém případě velmi důkladní. Právě to nám podle Loužeckého poskytuje obrázek o rituální magii v zemích Koruny české. Byla reprezentována především knihami Faustovské tradice, jako jsou Trojnásobné pekelné zaříkání, Klíč či Trinum perfectum magiae albae et nigrae, přičemž pozdní fáze těchto rukopisů byly často zredukovány na lidovou magii. „Tedy jako v tomto případě na pouhé čarování při hledání pokladů a v hospodářství. Naproti tomu Abramelinova kniha, kterou vlastnil onen dominikán Ebenher, představuje spíše vysokou magii, která měla jako nadstavba přirozených věd tvořit jejich nadpřirozený vrchol. Faustovské rukopisy, ale i Klíče krále Šalamouna a Tafrielovy knížky, které se dochovaly na našem území, se navíc téměř vždy dochovaly izolovaně, zatímco ústecký archiv disponuje nejen knihami grimoárů, ale také krásnými pantakly a dokonce i původní kouzelnickou hůlkou z 18. století. Dokonalost dokumentace navíc podtrhuje soudní spis s celým případem spojený,“ přiblížil badatel.

Podle ředitele ústeckého archivu Petra Karlíčka spis s čarodějníky není jediný, který by vyžadoval hlubší analýzu specialistou. „Samozřejmě je to zajímavost. Aktéři by ještě o sto let dřív skončili na hranici a upálili by je. Nyní je čekaly tresty poměrně mírné,“ dodal s tím, že převažovaly nucené práce v železech, peněžité pokuty a dominikána přemístili do Prahy, kde se od svého konání distancoval.