Předseda Rady bytových družstev severočeské oblasti a ředitel neštěmického bytového družstva Karel Jedlička varuje, že typickým příkladem růstu problémů je sídliště v Mojžíři, jež je součástí městské čtvrti Neštěmice.

„Naše družstvo má v Mojžíři šest domů, z toho ve třech domech máme s obyvateli vážné problémy. V říjnu 2010 jsem v Deníku upozorňoval, že v Mojžíři jsou k dostání byty pod tržní cenou a je zde tendence vzniku ghetta sociálně nejslabších obyvatel. To s sebou přináší i bezpečnostní problémy. O tři roky později je situace ještě horší. Lidé utíkají z Mojžíše, raději byt prodají za babku, aby mohli odejít. Podnikavec si odkoupí byt a nastěhuje do něho sociálně slabou rodinu, které se někde jinde v Čechách majitel nemovitosti rád zbavil. A zde rodinu ubytuje a vydělává na tom. V rámci bytového družstva je nájem za byt v průměru kolem čtyř tisíc korun, jenže tzv. sociální podnikatel si napočítá základní nájem o sto a více procent vyšší. A stát mu to v rámci sociálních dávek ubytované rodině doplatí. To umožňuje zákon, což je naprostý skandál," zdůraznil Jedlička.

Jedlička popisuje zdroj problému: „Pokud by mohl majitel bytu účtovat jenom objektivní náklady, které činí kolem čtyř tisíc korun na jeden byt, a podle toho se odvíjela i podpora státu na bydlení, nikdy by nemohli sociální podnikatelé vytvářet tato ghetta. Bohužel, tuto situaci dovolily díky doslova skandálním nekompetentním zákonům pravicové i levicové vlády. Sestěhování sociálně slabých a problémových lidí do ghett je vinou těchto stran. Na to by neměli voliči před novými parlamentními volbami zapomínat."

Kriminální paradox

Ústecký senátor Jaroslav Doubrava upozorňuje, že podle bezpečnostních odborníků z Ústecka významně roste nespokojenost obyvatel, ale také agresivita tzv. nepřizpůsobivých. Na druhou stranu ale toto napětí se přímo neprojevuje v růstu kriminality.

„Byl jsem překvapen, když mi jeden bezpečnostní expert řekl, že míra kriminality dosáhla již pravděpodobně vrcholu. Každá oblast má svoji kapacitu, co bylo možné ukrást, bylo do značné míry ukradeno, kdo mohl, pojistil si objekty zabezpečovacím zařízením. Pokud nechají lidí věci v kočárkárně, ve sklepě, nebo v nechráněné kůlně na zahradě, činí to dnes již s vědomím, že se musí smířit s tím, že jim může věci z těchto míst kdykoliv ukrást. A většinou potom krádež ani nehlásí policii, protože vědí, že u těchto malých krádeží se málokdy najde pachatel," uvedl Doubrava.

Zlodějský strop?

Počet trestných činů v oblasti Neštěmic bude mít spíše setrvalý stav, s tendencí i klesat, protože pachatelé trestné činnosti budou hledat další kořist v širším regionu, když v místě bydliště již bude málo příležitostí," uvedl Doubrava.

Překvapivá senátorova slova dokazují statistiky. Letos v prvním pololetí v oblasti obvodního oddělení Neštěmice, pod které patří i sídliště Mojžíř, došlo jenom k malému nárůstu počtu trestných činů než za stejné období roku 2012.

Přitom v rámci Ústeckého kraje je letos evidováno policií více trestných činů než loni vlivem amnestie prezidenta Václava Klause.

Za půl roku letos došlo v neštěmickém policejním obvodu podle statistik o 6 případů vloupání více než loni za stejné období, o 8 případů krádeží více a veškeré kriminální činy vzrostly proti loňsku o 30 případů. Z toho lze usuzovat, že k nárůstu došlo pravděpodobně kvůli amnestii.

Dokonce v daleko rozlehlejším Krásném Březně, čtvrti, kde jsou převážně panelové domy, loni bylo policií evidováno více trestných činů než letos. V 1. pololetí 2013 bylo nahlášeno o 51 méně trestných činů než loni. Ale celkově v rámci ústeckého okresu došlo letos k mírnému nárůstu nahlášených trestných činů proti 1. pololetí 2012 o 78 případů.

Jedlička a Doubrava se shodují, že zabezpečováním objektů v lokalitě před zloději, včetně napojení na pulty centrální ochrany bezpečnostních agentur, vznikají nadbytečné výdaje.

Bezpečnostní náklady představují vlastně nepřímé škody způsobené místními zloději.