Představitelé bytových družstev z Libereckého a Ústeckého kraje si stěžují na bezpečnostní situaci na sídlištích.

Zeptali jsme se Karla Jedličky, předsedy severočeské rady, co vedlo radu k zaslání razantního dopisu premiérovi.
Jedlička: Letos na konferenci rady severočeských bytových družstev jsme napsali dopis premiérovi, protože se na nás obracejí prakticky denně naši členové a klienti. Poukazují na nemožnost řešení problémů s cikánskou menšinou, nepřizpůsobivými a dlužníky.

V dopisu jsou velmi tvrdé formulace. Píšete třeba: „Slušní lidé do domů cikány nechtějí". Nebojíte se, že to někdo označí za xenofobní nebo nesnášenlivé?
Rozhodli jsme se situaci pravdivě pojmenovat. Popsat problém tzv. kulantně jenom škodí. Většina vážných problémů je spojena s touto komunitou.

Jenže spousta neplatičů patří i mezi majoritu, tzv. bílé.
Pokud jde jenom o dluhy na nájemném a na platbách za energie, to se dá řešit splátkovým kalendářem nebo soudně. Pokud někdo patří mezi tzv. nepřizpůsobivé a navíc je ještě neplatičem, je to dvojnásobný problém.

Dopis premiérovi Sobotkovi je projevem zoufalství nad tím, že vážné problémy s bytovou politikou nikdo dlouhodobě neřeší?
Již před sedmi lety, po demonstracích upozorňujících na neutěšený stav na sídlišti Janov v Litvínově, předalo Stavební bytové družstvo Krušnohor Most kompetentním osobám na vládní i nevládní úrovni seznam navržených nutných legislativních změn v oblasti bydlení. Jmenuje se Mostecká výzva. Návrh jsme postupně předávali ministrům měnících se ve funkcích. Dodnes se návrhy nikdo nezabýval. Předpokládali jsme, že představitelé státu dokáží rozpoznat, kdy se jedná o vážný problém. Premiéra jsme upozornili, cituji: Problém neustále se zhoršujících podmínek v oblasti bydlení zásluhou nezvladatelné menšiny je vážný.

Říkáte: Nezvladatelná menšina. To je, jako by jste hovořil o lidech z jiného světa?
Pokud se dnes hovoří o obavách z islámských migrantů, je potřeba se bát i osob, které máme dlouhodobě doma. Například ústecké sídliště Mojžíř. Do sídliště jsou již několik let stěhováni čeští vnitřní migranti. Lidé, které nikdo nikde nechce, protože jsou nepřizpůsobiví. Jejich normy chování jsou až agresivně primitivní. Realitní kanceláře kupují volné byty v sídlišti Mojžíř, stejně jako v Janově a jinde. Vnitřní migranty sem stěhují jako do sídlištní odpadové zóny. Pro slušné obyvatele sídliště to znamená peklo a bezpečnostní riziko. Hovoří se např. o tom, jak pracovník veřejné služby v Mojžíři přežil úklidové práce jenom náhodou. Někdo právě vyhodil z okna z pátého patra pračku. Dopadla jenom pár metrů od něho.

Měli jste pro premiéra konkrétní návrhy?
Upozornili jsme na nutnost legislativní změny: Lidé v družstvech a společenstvích vlastníků by si měli o svém majetku rozhodovat sami. Do poloviny devadesátých let minulého století měli právo odmítnout nastěhování nedůvěryhodné osoby do jejich domu. To bylo zrušeno. Přitom to samé právo mají obyvatelé domů dodnes v demokratických státech např. Německu, Rakousku, Velké Británii, Norsku, Švédsku a v dalších zemích. Příslušná novela zákona by mohla být schválena do konce roku 2015. To by občanům výrazně pomohlo.

Jenže, ministr Chovanec před pár dny v Janově říkal něco jiného?
Ministr vnitra Milan Chovanec asi nedostal od podřízených správné informace. Možnost, aby obyvatelé domů, v nichž má každý byt svého vlastníka, mohli rozhodovat o tom, kdo dostane povolení se do domu nastěhovat, totiž odmítl. Cituji z článku v Deníku: „Tuto možnost nevidím u nás jako reálnou. Určitě by to neskončilo jen tím, kdo je nebo není nepřizpůsobivý," uvedl Chovanec. Konec citátu. Naopak, faktem je, že jinde v západní Evropě to funguje.

Jak na rozhořčený dopis rady reagoval premiér?
Kromě severočeské rady napsala podobné dopisy i řada bytových družstev. I naše neštěmické družstvo. Dostali jsme dopis od Vladimíra Špidly, ředitele Odboru poradců předsedy vlády. Premiér ho požádal, aby se toho ujal.

Takže, je naděje, že se něco změní k lepšímu?
Rozpracujeme naše návrhy, prověřené až příliš tvrdou praxí. Dialog se Špidlou, s ministrem spravedlnosti, a s dalšími ministry, by měl být racionální. Protože bezpečnostní situace je na řadě sídlišť tristní. Příklad nakonec: Obrnice na Mostecku musí kupovat v dražbách volné byty po zadlužených lidech. Je to zoufalá snaha zabránit spekulantům, aby do obce nastěhovali vnitřní migranty nepřizpůsobivé občany, jak jim říkáte.

Budete konečně situaci řešit?
Také bytové družstvo Družba z Ústí nad Labem zaslalo premiérovi Bohuslavu Sobotkovi dopis. Připojilo se k dopisu rady severočeských bytových družstev a k petici obyvatel sídliště Janov v Litvínově. Též varovalo před zhoršující se situací v bytové oblasti.

Proč i oni poslali dopis premiérovi, na to jsme se zeptali Moniky Sobotkové, ředitelky správy bytového družstva Družba.
Sobotková: Vlastníme nebo spravujeme v družstvu 8500 bytů, což reprezentuje zhruba 26 tisíc bydlících občanů. Představenstvo našeho bytového družstva cítí povinnost varovat před současnou situací. Tedy před terorizováním obyvatel řady sídlišť nepřizpůsobivými osobami.

Upozornit předsedu vlády? Copak to neví? Vždyť to ví i každý řidič trolejbusu v Ústí nad Labem či řidič tramvaje v Litvínově…
Je to naše povinnost. Když předsedu vlády upozorňujeme na to, co on už ví, znamená to, že není něco v pořádku, že vláda něco občanům dluží. V tomto případě se stali slušní občané rukojmím nepřizpůsobivých osob. Legislativní normy platí jenom pro majoritu. Tzv. minorita cítí, že se vyplatí ignorovat normy chování. Prochází jí, že se agresivně vymezuje proti ostatním. Dopis říká: Víme, v čem jste selhali, podobně jako vaší předchůdci. Co s tím uděláte?

Jak vidíte dnešní situaci?
Je to především legislativní a bezpečnostní problém. Zákony týkající se bydlení slušné občany neochraňují, spíše znevýhodňují. Například Statutární město Ústí n. L. má několik vyloučených lokalit, ale to jen díky dlouhodobé politice vlád, ať jsou pravicové nebo středové. Tyto lokality se stále rozšiřují. Nepřizpůsobiví vybydleli Předlice a velcí humanisté jim sehnali bydlení na sídlištích v Krásném Březně a v Mojžíři. Proto denně řešíme v Ústí n. L. problematiku soužití s nepřizpůsobivými a neplatícími spoluobčany. Kde je reálná státní koncepce k začlenění nepřizpůsobivých do společnosti? Již jsme v nebezpečné situaci. Na úrovni ulice a sídliště relativně klidné soužití funguje jen za předpokladu využití represivních nástrojů, což je spojeno se zvýšenými finanční náklady celé společnosti. I to je uvedeno v dopisu premiérovi.

Takže, ředitelka bytového družstva Sobotková varuje premiéra Sobotku…
… že udržitelnost současných právních norem je z dlouhodobého pohledu nereálná. Opakuji, co psala i rada družstev: Řadu let předkládají družstva návrhy zákonů a praktických opatření. Ale hluchota předchozích vlád, ale i poslanců, k těmto návrhům, je doslova asociální a primitivní. Problém prohlubuje též nedostatek pracovních příležitostí. Když problematické rodiny nemají ve dvou generacích práci, jsou jenom na malé podpoře, jaký asi bude jejich vztah k většinové společnosti? Výsledkem jsou zničené oblasti.

Zničené oblasti v jakém smyslu?
V ústeckém Krásném Březně je ulice U Pivovarské zahrady s panelovými domy. Bylo tam pěkné bydlení. Kolem je zeleň, doslova přes ulici zdravotní středisko, pošta a obchody. Ideální nejen pro mladé rodiny, ale i pro seniory. Klidné bydlení v lukrativních bytech skončilo, když z malého hotýlku v blízkém domě se stala ubytovna Garni, kam byli nastěhováni cikánští nájemníci. Od té doby jsou byty v okolí prakticky neprodejné, klidné prostředí je již jenom vzpomínkou. To jsou tvrdá fakta. A zákony nám přikazují být bezmocnými.