Zatímco loni Křišťálové špendlíky získaly nejlépe hodnocené restaurace a kavárny, letos ocenění putuje nejlépe hodnoceným hradům a zámkům ve všech českých krajích. V Ústeckém kraji jsou dalšími nejlépe hodnocenými hrady Hněvín a Střekov. „Pozitivní hodnocení od návštěvníků naznačuje, že zámek poskytuje nejen historickou a kulturní hodnotu, ale také skvělý zážitek a služby. Je to také známka toho, že zámek klade důraz na kvalitu služeb a spokojenost návštěvníků. Pro mě osobně je to poděkování pro celý zámecký kolektiv, kterého si moc vážíme,” řekla ředitelka děčínského zámku.

Zřícenina hradu Střekov, shlíží ze strmé skály nad řekou Labe na Ústí nad Labem. Johann Wolfgang Goethe označil úchvatný výhled ze Střekova přes údolí řeky za jeden z nejkrásnějších v Evropě a Richarda Wagnera zdejší pobyt inspiroval ke zkomponování opery Tannhäuser.

Křišťálové špendlíky vyrábí ve sklárně v Kamenickém Šenově a odkazují nejen na špendlíky v Mapách Google, ale současně i na domácí sklářskou tradici. Stejně jako loni je navrhlo české studio Klimchi. „Cenu sice předává Google, je to však spíše ocenění ze strany návštěvníků, kteří hrad nebo zámek navštívili a zanechali na Mapách pozitivní hodnocení. Těší nás, že můžeme ukázat krásy regionu,“ vysvětlila mluvčí společnosti Google Iva Fialová.

Areál Setuzy v Ústí nad Labem.
Učitelku dostal zápach na Střekově do kolen. Je tu nová a ještě si nezvykla

Letos byly oceněné památky vybrány na základě několika kritérií, mezi které patřil počet hvězdiček, celkový počet recenzí a správně vyplněný profil na Mapách a ve Vyhledávání Google ke konci května 2023. Křišťálový špendlík na závěr prázdninové sezóny postupně obdrží hrady a zámky v každém kraji Česka. Kompletní seznam bude znám na přelomu srpna a září, lidé jej najdou na www.kristalovyspendlik.cz.

Historie zámku Děčín sahá až do 10. století, kdy na jeho místě stálo dřevěné hradiště k ostraze labské obchodní cesty. Ve 13. století ho nahradil kamenný hrad, který v 16. století saský rod rytířů z Bünau postupně přestavěl na renesanční zámek. Dnešní podobu ovšem získal v době, kdy ho vlastnil hraběcí rod Thun-Hohenstein (v letech 1628–1932), od kterého ho v roce 1932 koupil stát a umístil do zámku armádu. V roce 1991 převzalo zámek město, které zchátralý objekt zrekonstruovalo.