Záplavy jsou nedílnou součástí historie Ústí nad Labem, dochází k nim pravidelně. Jen od počátku nového tisíciletí občané severočeské metropole pamatují dvoje rozsáhlé povodně, navrch několik menších. Bylo toho ale daleko víc.
play_fill
Dávná historie
Povodeň postihla Ústí nad Labem v roce 1845, 31. března hladina Labe vyšplhala na více než jedenáct metrů. Bylo to více než u všech dalších povodní v letech 1862, 1867, 1876 a 1890. Voda zaplavila nábřeží i přilehlé ulice Malá Hradební a Hrnčířská, dosahovala až k domům v Klášterní ulici, kde je dnes budova České národní banky.
close
info
Zdroj: Muzeum města Ústí nad Labem
zoom_in
Povodeň v roce 1890, centrum města.
K většině těchto historicky doložených povodní došlo v důsledku nahromadění ledu během oblevy, což vedlo k prudkému zvýšení hladiny.
Srpen 2002
Nejrozsáhlejší, nejškodnější, nejděsivější. Až dvěstěletá povodeň z roku 2002 začala v krajském městě úřadovat 13. srpna, kdy se zastavila činnost Spolchemie. O den později došlo k uzavření Mariánského i Benešova mostu, nakonec proběhlo uzavření mostů v celém kraji.
close
info
Zdroj: Deník/Topi Pigula
zoom_in
Povodňová značka.
Labe z Ústí udělalo dvě odříznutá města. Řeka nakonec kulminovala na necelých dvanácti metrech (11,96) a zanechala po sobě těžko uvěřitelnou spoušť, která způsobila škodu za 12 miliard korun.
V Ústeckém kraji zemřeli dva lidé a evakuováno muselo být na dvacet tisíc osob. Chyběly účinné protipovodňové zábrany, zdi a valy.
Katastrofu dnes připomínají povodňové značky, které ukazují, kam před jednadvaceti lety voda dosáhla. Především děti si tak mohou snadno představit, co všechno tehdy bylo pod vodou a co vlastně živel dokáže.
Fotogalerie: Petr Berounský. Fotografie Ústí nad Labem. Povodně 2002
Červen 2013
Po jedenácti letech o sobě Labe dalo pořádně vědět v červnu 2013. Ústí po ničivých povodních z roku 2002 nechalo vybudovat mobilní protipovodňovou stěnu na Střekově, která občany i jejich majetek měla ochránit do výše hladiny 998 centimetrů. To ovšem nestačilo. Řeka tuto výšku překročila, zábrany alespoň daly lidem čas na vystěhování.
close
info
Zdroj: Deník/Janni Vorlíček
zoom_in
Povodně z počátku června 2013, ústecké hlavní nádraží.
Výška hladiny nakonec dosáhla na téměř jedenáct metrů, voda znovu zaplavila ulice i hlavní nádraží a lidé s obavami a ze zoufalstvím sledovali, jaké škody napáchá tentokrát.
Řeka začala klesat 7. června a odstartoval nekonečný úklid. Především Střekované se pomalu vraceli do svých domovů a unaveně sledovali co po sobě voda zanechala.
Fotogalerie: Povodně v Ústí - pondělí 2013
Škoda padesátileté povodně tehdy v kraji dosáhla na 3,5 miliardy korun a vydatný déšť měl na svědomí například i sesunutý svah u Litochovic nad Labem, kde probíhala stavba dálnice D8.
Byli, jsou a budou
Za zmínku také stojí i další povodeň z nedávné minulosti, byť nenapáchala takovou škodu, jako povodně výše zmíněné. Stalo se tak v roce 2006, Labe vystoupalo na 886 centimetrů. Do seznamu již lze zařadit také letošní povodně, stále ještě probíhající.
Z celorepublikového hlediska pak nejvíce utkvěla v paměti pohroma z roku 1997, kdy byla povodní zasažena výrazná část Moravy, celé Slezsko a východní Čechy. Zahynulo padesát osob, bylo zničeno přes dva tisíce domů a strženo muselo být téměř třicet mostů.
Na území Česka se jednalo o po dlouhé době první rozsáhlou katastrofu, která odkryla řadu nedostatků. Chaoticky řešená událost byla zároveň výrazným impulsem pro vznik integrovaného záchranného systému, což vyústilo v odbornou koordinaci složek během mimořádných situací v nadcházející době.
