Záplavy jsou nedílnou součástí historie Ústí nad Labem, dochází k nim pravidelně. Jen od počátku nového tisíciletí občané severočeské metropole pamatují dvoje rozsáhlé povodně, navrch několik menších. Bylo toho ale daleko víc.

V univerzitním kampusu UJEP hlídkují policisté se samopaly. Vedení policie o tom rozhodlo během pátečního dne. Další hlídají nádraží i obchodní centra.
VIDEO: V Ústí hlídkují policisté se samopaly. Střeží nádraží, Forum i univerzitu

Dávná historie

Povodeň postihla Ústí nad Labem v roce 1845, 31. března hladina Labe vyšplhala na více než jedenáct metrů. Bylo to více než u všech dalších povodní v letech 1862, 1867, 1876 a 1890. Voda zaplavila nábřeží i přilehlé ulice Malá Hradební a Hrnčířská, dosahovala až k domům v Klášterní ulici, kde je dnes budova České národní banky.

Povodeň v roce 1890, centrum města.Povodeň v roce 1890, centrum města.Zdroj: Muzeum města Ústí nad Labem

K většině těchto historicky doložených povodní došlo v důsledku nahromadění ledu během oblevy, což vedlo k prudkému zvýšení hladiny.

Srpen 2002

Nejrozsáhlejší, nejškodnější, nejděsivější. Až dvěstěletá povodeň z roku 2002 začala v krajském městě úřadovat 13. srpna, kdy se zastavila činnost Spolchemie. O den později došlo k uzavření Mariánského i Benešova mostu, nakonec proběhlo uzavření mostů v celém kraji.

Povodňová značka umístěná u kostela Narození Panny Marie v Roudnici nad Labem.Povodňová značka.Zdroj: Deník/Topi PigulaLabe z Ústí udělalo dvě odříznutá města. Řeka nakonec kulminovala na necelých dvanácti metrech (11,96) a zanechala po sobě těžko uvěřitelnou spoušť, která způsobila škodu za 12 miliard korun.

V Ústeckém kraji zemřeli dva lidé a evakuováno muselo být na dvacet tisíc osob. Chyběly účinné protipovodňové zábrany, zdi a valy.

Katastrofu dnes připomínají povodňové značky, které ukazují, kam před jednadvaceti lety voda dosáhla. Především děti si tak mohou snadno představit, co všechno tehdy bylo pod vodou a co vlastně živel dokáže.

Červen 2013

Po jedenácti letech o sobě Labe dalo pořádně vědět v červnu 2013. Ústí po ničivých povodních z roku 2002 nechalo vybudovat mobilní protipovodňovou stěnu na Střekově, která občany i jejich majetek měla ochránit do výše hladiny 998 centimetrů. To ovšem nestačilo. Řeka tuto výšku překročila, zábrany alespoň daly lidem čas na vystěhování.

Povodně z počátku června 2013, před deseti lety na Střekově. Obrovský kus práce odvedli dobrovolní hasiči pod vedením Antonína Bauera. Zde situace u nádraží, pro srovnání.Povodně z počátku června 2013, ústecké hlavní nádraží.Zdroj: Deník/Janni Vorlíček

Výška hladiny nakonec dosáhla na téměř jedenáct metrů, voda znovu zaplavila ulice i hlavní nádraží a lidé s obavami a ze zoufalstvím sledovali, jaké škody napáchá tentokrát.

Řeka začala klesat 7. června a odstartoval nekonečný úklid. Především Střekované se pomalu vraceli do svých domovů a unaveně sledovali co po sobě voda zanechala.

Škoda padesátileté povodně tehdy v kraji dosáhla na 3,5 miliardy korun a vydatný déšť měl na svědomí například i sesunutý svah u Litochovic nad Labem, kde probíhala stavba dálnice D8.

Byli, jsou a budou

Za zmínku také stojí i další povodeň z nedávné minulosti, byť nenapáchala takovou škodu, jako povodně výše zmíněné. Stalo se tak v roce 2006, Labe vystoupalo na 886 centimetrů. Do seznamu již lze zařadit také letošní povodně, stále ještě probíhající.

Novoroční ohňostroj v Ústí nad Labem bude na tradičním místě na zámku Větruše 1. ledna 2024 od 18.00. Zhruba osmiminutové představení proběhne navzdory výzvě ministra vnitra Víta Rakušana o neuskutečnění.
Rakušan v Ústí s výzvou neuspěl. Město ohňostroj nezrušilo, bude opět na Větruši

Z celorepublikového hlediska pak nejvíce utkvěla v paměti pohroma z roku 1997, kdy byla povodní zasažena výrazná část Moravy, celé Slezsko a východní Čechy. Zahynulo padesát osob, bylo zničeno přes dva tisíce domů a strženo muselo být téměř třicet mostů.

Na území Česka se jednalo o po dlouhé době první rozsáhlou katastrofu, která odkryla řadu nedostatků. Chaoticky řešená událost byla zároveň výrazným impulsem pro vznik integrovaného záchranného systému, což vyústilo v odbornou koordinaci složek během mimořádných situací v nadcházející době.