Bude správní budova Schichtových závodů v Ústí nad Labem kulturní památkou? Řízení už začalo. Dokud ministerská komise nerozhodne, musí všichni na bývalé sídlo schichtovky pohlížet, jakoby jí statut státem chráněné památky náležel.

Majitel, firma STZ Development, má ze zákona povinnost zabránit jejímu ničení, bourání nebo poškození. Ministerstvo kultury však do řízení nezahrnulo tu část stavby, na níž už ústecký magistrát v loňském listopadu vydal povolení k demolici.

Informaci o zahájení řízení potvrdila mluvčí ústecké pobočky Národního památkového ústavu Věra Brožová. Její kolegové na pobočce připravovali pro ministerstvo kultury odborné podklady. V minulosti proces vyhlášení kulturní památky trval měsíce a v některých případech i déle než rok. „Teď to už ale bývá docela rychlé. Za pár týdnů může být rozhodnuto. Přispěly tomu i personální změny na ministerstvu,“ podotkla.

Už na tento pátek svolalo opoziční PRO! Ústí mimořádné zasedání zastupitelstva. Jedním ze tří projednávaných bodů má být právě pokus o záchranu budovy. Materiál předložil senátor a zastupitel Martin Krsek. Navrhuje, aby radní s vlastníkem vyjednávali o možnostech jejího dalšího smysluplného využití, rekonstrukce s využitím dotací, případně o jejím odkoupení. Budova je na prodej za 29 milionů korun.

Z kaváren a obchůdků v Zanádraží, interiéry a exteriéry promenády.
Kavárny i obchody se stálou klientelou. Dojem ze Zanádraží ale kazí bezdomovci

Jak uvedl ústecký primátor Petr Nedvědický, setkání s vlastníkem budovy už proběhla, řešily se možnosti její záchrany. Majitel prý na otázky o možnosti dalšího využití a financování rekonstrukce ať už ze soukromých, nebo veřejných peněz, nebo ohledně zájemce o odkoupení neměl kladnou odpověď.

„Nemyslím si, že by město mělo shánět kupce nebo snad dotace pro majitele, který o budovu a její záchranu ztratil zájem a chce se jí zbavit. To by pomohlo pouze jemu. Dostal by peníze a měl by po starostech,“ poznamenal primátor s tím, že situace na něj působí, jako by snaha o záchranu hodnotných staveb probíhala nahodile, podle toho, co se zrovna objeví v médiích nebo kudy jde pracovník muzea na procházku. „Jestli to tak funguje, je to špatně. Ale zase je to dobrým, mediálně přitažlivým důvodem k napadání městského vedení, když všichni údajní patrioti stojí sešikovaní pod vedením senátora, ale nikdo do toho nevloží ani korunu z vlastních peněz,“ dodal Nedvědický.

Sám senátor a zastupitel Krsek v materiálu uvedl, že ústecký magistrát na žádost o demoliční výměr nereagoval odpovídajícím způsobem. Město podle něj mělo využít svého práva a stát se účastníkem stavebního řízení. „Je zřejmé, že případná demolice naruší nejen celistvost významné architektonické památky, ale výrazně negativním způsobem zasáhne do vzhledu veřejného prostranství. Honosná uliční fronta bude zdevastovaná a odkryje se tím pohled do průmyslového areálu. Smaže se hranice mezi továrnou a městem a znehodnotí se tím právě projektovaná rekonstrukce ulice Žukovova, která měla vrátit někdejší třídě Johanna Schichta reprezentativní charakter,“ napsal Krsek.

Konec primitivní devastace?

Materiál také hovoří o tom, že správní budova s konstrukcí ze železobetonového skeletu o celkové ploše 23 tisíc čtverečních metrů má potenciál smysluplného využití. Třeba jako archiv pro archiválie spisové služby různých institucí v Ústeckém kraji, případně jako muzejní depozitář. „Tyto instituce dlouhodobě zápasí s nedostatkem vhodných skladovacích prostor, které si draze najímají a mají je rozstrkané po celém kraji. Přičemž zákonná povinnost ukládá archivovat některé spisy až sto let. Kulturní sál by znovu mohl sloužit veřejnosti,“ navrhl Krsek.

Na rekonstrukci by podle něj bylo možné čerpat peníze z dotací na revitalizaci brownfieldů, aktuálně prý ministerstvo pro místní rozvoj nabízí podporu 30 milionů až půl miliardy korun na jeden projekt. „Za takových podmínek by přímý vstup města jako investora přinesl v budoucnu atraktivní nemovitost s jistotou udržitelnosti s dlouhodobě zajištěným výdělkem z nájemného. Dejme jako zastupitelé jasný signál, že primitivní éru devastace kulturního a průmyslového dědictví tohoto regionu už máme za sebou,“ pokračoval.

Kanci a hlavně bachyně Maruna jsou často viděni mezi domy na Klíši.
Potkat kance na přechodu pro chodce není v Ústí problém. Přesto jich ubývá

Koalice naproti tomu argumentuje, že získání dotace je dosti nejistý podnik a hovořit o atraktivní nemovitosti uprostřed fabriky, kterou se nedaří roky prodat ani renomované realitní kanceláři, je docela zcestné. „Z hlediska zákona je to jasné. Vlastník splnil všechny podmínky a stavební úřad, který je ve svém konání nezávislý, demolici povolil. Ostatně ani ministerstvo kultury nezahrnulo tuto část budovy do správního řízení o prohlášení stavby za státem chráněnou památku. Žádný z navrhovaných bodů usnesení není nic proti ničemu, ale jejich schválení zastupiteli stejně odvrácení demolice nezařídí. Neznám způsob, jak zrušit pravomocné rozhodnutí stavebního úřadu,“ argumentoval primátor Nedvědický.

Zastupitelé jsou jinak rozdělení podle toho, zda patří ke koalici, nebo ne. Například Petr Křivan z UFO, který se podílel spolu s ostatními na přípravě podkladů pro zastupitelstvo, také považuje budovu za historicky cennou. „Samozřejmě to podpoříme. Budova má historický význam pro město a takové bychom měli zachovat a ve spolupráci s majitelem hledat možnosti opravy a využití,“ dodal.

Odkoupit schichtovku? Pro a proti

KOALICE: Je proti. Nechce napravovat chyby vlastníků, například Tomáše Pitra a Martina Procházky, z veřejných peněz. Považuje vše za humbuk, jelikož návrh na zápis do seznamu kulturních památek už mohl být podán před lety. U dotací není jisté, zda budou přiděleny.

OPOZICE: Je pro. Argumentuje historickou a kulturní hodnotou budovy s tím, že na rekonstrukci by bylo možné žádat o státní či evropské dotace na opětovné využití bownfieldů. Využívat by ji prý bylo možné i jako archiv, případně depozitáře muzeí.