Kostel sv. Mikuláše ve Všebořicích desítky let nesloužil svému účelu. Ústecké katolické arciděkanství ho nakonec minulý rok darovalo pravoslavné farnosti v Ústí nad Labem. Už se totiž nevešli do kaple v bývalém dominikánském klášteře v centru města.

ZázrakZdroj: DeníkVěřící jsou cizinci, kteří si Ústecko vybrali za svůj nový domov. Nově nabytý kostel ve volném čase opravují a spolu se svým knězem uspořádali veřejnou sbírku na celkovou rekonstrukci, do které sami přispívají.

Duchovní správce farnosti otec Pavel Hempel vysvětlil, že k bohoslužbě se tu běžně schází osm desítek věřících. „O svátcích dokonce i tři stovky. Přišli ze zemí bývalého Sovětského svazu, dnes tu žijí a pracují. Společný boj za záchranu kostela je pro ně takový hodně silný integrační prvek, cítí se bezpečnější. Jsme katolické církvi za tento dar opravdu vděční,“ vysvětlil pravoslavný pop.

Adam Matouš.
Zázrak: Deník pomáhá založit malou zoo v Kolonce

Ve volném čase už opravili a nahodili zeď kolem chrámu, vyklidili jeho interiér, vymalovali, zbavili zahradu plevele, náletových dřevin i odpadu a další. Na kompletní rekonstrukci potřebují shromáždit sedm milionů korun.

Ústecký arciděkan Miroslav Šimáček vylíčil, že po svém příchodu do Ústí nad Labem dostal do správy jedenáct farností s patnácti kostely a další budovy. Fary, stodoly, pozemky. „Museli jsme zvážit, jak s takovým majetkem naložit, aby nechátral. Se všebořickým kostelem jsem navíc od svých předchůdců zdědil nájemní smlouvu do roku 2025 s firmou, která ho využívala jako sklad lešení. Nedávno od ní odstoupila,“ prozradil v květnu tohoto roku Šimáček.

Filmová Popelka Eva Hrušková a Pavel Mészáros v ústecké knihovně
Popelka míří z Ústí do hereckého muzea

Kostel sv. Mikuláše přitom patří mezi státem uznané kulturní památky. Postavili jej roku 1698 v tehdy ještě samostatné vsi Všebořice. Slohem se řadí k ranému baroku. Najdete ho v blízkosti ulic Pod Vodojemem a Lipová. Okolo kostela se rozkládá hřbitov s márnicí a zdí s bránou z roku 1702.

Chátrat začal po roce 1945. V devadesátých letech postupující devastaci pomohla zastavit soukromá firma, která financovala některé opravy, poté ho využívala jako sklady. „Opravy tehdy byly šité horkou jehlou. Například střecha trochu ujíždí. Není to příliš kvalitní práce,“ povzdechl si arciděkan.