Jen nedostatek prostor limituje děčínskou střední zdravotnickou školu v tom, aby mohla nabrat více budoucích sestřiček. Ze zájemců o toto povolání si dokonce může vybírat při přijímacích zkouškách. „Loni někteří přijímací zkoušky nesložili, odmítnout jsme ale museli i dva nebo tři uchazeče, kteří je složili. Otevřeli bychom ještě jednu třídu, ale neměli bychom ji kam dát,“ popisuje situaci na děčínské zdravotnické škole její ředitelka Martina Černá.

Za poslední roky registruje výrazně zvýšený zájem o studium zdravotnických oborů. Když před šesti lety nastoupila do čela školy, studovalo ji 160 dětí. Dnes jich je o čtvrtinu více. Zatímco dříve bylo ve třídách okolo dvaceti dětí, dnes jich je mezi 25 a 30. Dalších 200 studentů pak má děčínská škola v dálkovém studiu.

V porovnání s dřívějšími lety mají výrazně více studentů také na zdravotnické škole v Ústí nad Labem.  

Ilustrační foto.
Padělané očkování za dva tisíce. Podvodníci vydělávají na odpůrcích vakcín

„Už druhý rok po sobě se nám podařilo otevřít tři třídy, což je o zhruba padesát studentů více než dříve,“ říká spokojeně ředitelka ústecké zdravotnické školy Miroslava Zoubková. Ta ale stejně jako její kolegové nechce přisuzovat zvýšený zájem o práci zdravotníka covidové pandemii, protože během té zvýšený zájem zatím nezaznamenala. Svou roli tak může hrát stoupající prestiž i výplaty ve zdravotnictví. „Určitě pomohly také televizní dokumenty, které v televizi přiblížily práci sestřiček,“ myslí si Zoubková.

Čtyřleté studium dnešním všeobecným sestřičkám k samostatné práci nestačí. Aby mohly vykonávat své zaměstnání, musí po maturitě ještě vystudovat vysokou nebo alespoň vyšší odbornou školu. A ani na těchto školách nezájmem o studium netrpí. Například ve Varnsdorfu otevřeli před dvěma lety ve spolupráci s rumburskou střední zdravotnickou školou obor diplomovaná sestra. „Ve dvou ročnících u nás nyní studuje okolo 50 lidí. O studium je poměrně velký zájem především v jeho denní formě, o kombinované je menší,“ pochvaluje si zájem o ještě nový obor v regionu ředitel školy Petr Kotulič. A to přesto, že si pro jeho otevření škola nevybrala nejvhodnější dobu. V čase příprav na spuštění nového oboru totiž rumburskou nemocnici, kde studenti absolvují praxi, zmítaly těžké ekonomické i personální problémy.

Ilustrační foto.
Antigenní testy v kraji ukázaly covid u 700 školáků, potvrdit je musí PCR

Řada studentů zdravotnictví nezůstává v oboru. „Podle mého odhadu se jedná až o třetinu našich absolventů, kteří po škole jdou pracovat mimo zdravotnictví,“ dodává ředitelka děčínské školy Martina Černá.

Potřeba sestřiček v kraji je přitom vysoká. Jen Krajská zdravotní, která sdružuje sedm nemocnic v kraji, potřebuje podle své mluvčí Jany Mrákotové dlouhodobě okolo 200 sestřiček. Další stovka by našla zaměstnání v ordinacích praktických a ambulantních lékařů.