Podrobné zkoumání potvrdilo, že jsou tyto zkameněliny vůbec nejstarším nálezem tohoto rodu želv na světě. Pocházejí z raného miocénu, tedy z doby před přibližně dvaceti miliony let. Doposud bylo jejich zařazení záhadou. To ale změnili vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Výsledky jejich několikaletého studia byly letos v červenci publikovány v uznávaném vědeckém časopise PeerJ (Paleontology and Evolutionary Science).
„Badatel Milan Chroust s kolegy publikoval novou studii, ve které díky moderním metodám dokázali nálezy z lokality Břešťany u Bíliny zařadit do druhu Rafetus bohemicus a objevit tak nové důležité znaky pro jejich interpretaci. Pro studium želvího materiálu významně posloužily i sbírky Muzea města Ústí nad Labem, konkrétně sedmnáct pozůstatků fosilních želv, z nichž některé byly naskenovány a zkoumány s využitím počítačové tomografie (CT),“ dodal ředitel muzea Václav Houfek.
