Kučera studoval filosofii a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Mezi lety 1970 – 1978 působil na Ústavu pro filosofii a sociologii Československé akademie věd. Ze zaměstnání ho propustili kvůli spoluúčasti na Chartě 77.

V osmdesátých letech pracoval jako stavební dělník. „Po celou tuto dobu aktivně působil v disentu jako organizátor bytových seminářů. V této době stál též u zrodu české sekce Panevropské unie Čechy a Morava, jíž byl dlouholetým předsedou. V roce 1984 založil samizdatový časopis Střední Evropa, který vychází dodnes a Kučera byl až do své smrti jeho šéfredaktorem,“ uvádí filozofická fakulta s tím, že teprve po roce 1989 se mohl Kučera naplno věnovat kariéře vědce a pedagoga v oblasti politologie a politické filosofie.

Středoevropan, hledající dialog

V roce 1990 získal místo vedoucího katedry politologie na nově zřízené Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, kde založil obor politologie. Na Filozofické fakultě UJEP začal přednášet v roce 2006. Kučera kriticky hodnotil proces nacionalizace Evropy a vzniku národních států. Byl členem Vědecké rady Nadace Centra proti vyhánění a rovněž spolupracoval se Sudetoněmeckým krajanským spolkem. „Především byl ale Středoevropanem hledajícím možnosti politického a kulturního dialogu. Ač na některé mohl působit jako člověk vyhraněných názorů, přesto či právě proto byl Rudolf Kučera ve svých postojích konsistentní a inspirativní. Čest jeho památce!“ uvedla Filozofická fakulta UJEP.