Fotil sametovou revoluci, kapelu Fešáky a známé osobnosti jako třeba Lucii Bílou, Jiřího Korna či Vlaďku Erbovou. V březnu tohoto roku pokřtil v Ústí knihu Můj první akt a počůraná žákajda, kterou na základě rozhovorů napsala Lenka Stránská. Publikace shrnuje klíčové momenty Berounského života. „Kniha víceméně mapuje můj život od narození. Rozhodně tam ale není všechno, protože jsem chtěl, aby kniha byla pozitivní, a protože ne všechno se tam vešlo či hodilo,“ řekl tehdy Petr Berounský.

V červnu loňského roku se oženil s paní Radkou, která se narodila s rozštěpem páteře a je na vozíčku.
Fotograf Petr Berounský celý život miloval poctivý přístup a fér hru
Topi PigulaPetr Berounský, Ústí nad LabemV „přijímacím pokoji“ Petra Berounského visí nábojový pás, pár koltů a fotografie modelek a celebrit, které fotil. Jedním pohledem se tak dá obsáhnout značná část jeho života. Petr Berounský byl čestný, férový, extrémně přímý a možná proto občas neoblíbený. Stál si za svým a šel za svým stejně přímočaře jako Vinnetou a Old Shatterhand, jím milovaní hrdinové románů Karla Maye. Pokud byl přesvědčený, že činí správně, nebral ohledy na možné důsledky. Výsledkem bylo manželství s hendikepovanou ženou Radkou, což někteří z jeho známých špatně nesli. „Je mi jedno, co si o mě lidé myslí, důležité je to, co si ve svém věku o sobě myslím já,“ říkával, když jsme spolu sedávali, popíjeli, vzpomínali na focení a cesty životem.
Pod pojmem poctivost v životě si lze představit cokoliv. V případě Petra Berounského se jeho tvrdošíjně poctivý přístup potkával v práci, kdy přesně věděl, jak má výsledná fotografie vypadat, ve vaření, kdy hodiny připravoval pravý redukovaný vývar, i v běžných diskusích, kdy byl ochotný vyslechnout protistranu. Ovšem jakmile došlo na nefér tahy, urážky nebo manipulace, končil debatu. „Ve svém věku nemám zapotřebí ztrácet čas s blbci.“ Slovo čas je v tomto případě důležité. Petrovi bylo a už navždycky bude nedožitých 67 let. Přestože se pohyboval v oblasti vrcholového modelingu a fotil půvabné dívky včetně několika MISS, nikdy nezpychl a zůstal trampem ve smyslu volné, nespoutané duše. Nespoutali ji komunisté, nekoupili „kapitalisté“.
