Sněhově zasněnou pohádku zachytili ústečtí fotografové jako Rudolf Jenatschke, nebo inovátor a experimentátor Karel Gottstein, který proslul po celém světě svými neuvěřitelnými širokoúhlými snímky, které tehdy málokterá značka svedla. Ústí pod sněhem a zamrzlé Labe prostě bývaly věcí velmi obvyklou.

Sněhu odnepaměti využívali Ústečané k zimním radovánkám. „Silnice uklízeli až od roku 1899 a to jen proto, aby mohly jezdit tramvaje," popisoval to Václav Houfek, historik z ústeckého muzea. „Lidé tu hodně sáňkovali, základní trasa vedla z Kočkova dolů do Bělehradské ulice až na dnešní Mírové náměstí."

Gepardí čtyřčata jsou novým přírůstkem ústecké zoo. Zatím není jasné, kdy je návštěvníci poprvé uvidí, odchov nyní potřebuje především klid.
Krása! Ústecká zoo pustila radostnou zprávu, narodila se tam čtyřčata gepardů

Na Střekově lidé zase sáňkovali od Novosedlického náměstí až dolů na Dolní Střekov. Bylo to prý možné ještě ve dvacátých letech. Auta v zimě příliš nejezdila, jelikož výrobci neuměli vyrobit zimní pneumatiky.

„Tlačit na uklízení sněhu z ulic se začalo až ve třicátých letech, kdy už aut jezdilo hodně," pokračoval Houfek. „Ovšem chodníky se uklízet musely, to bylo nařízení císaře pána. Chodil to dvakrát denně kontrolovat policista, a kdo neuklidil sníh, dostal pokutu," popisoval s tím, že ke sněhu se váže další rekord, a sice technický. „V roce 1965 se tu poprvé ve Východním bloku technicky zasněžovalo a sice na Telnici,“ poukázal.

Panečku, to bývaly zimy! Podívejte, i v Ústí se dalo na ulici sáňkovatSněhu odnepaměti využívali Ústečané k zimním radovánkám.Zdroj: archiv Deníku

Zasněžené zimy si ovšem lidé pamatují i z dob poměrně nedávných. Například Martin Sotona s rodiči jezdíval na běžky prakticky celá osmdesátá léta. „To byla jak klasika Telnice, tak třeba na Bouřňák. U nás doma jsme moc na sjezdovky nebyli. Velká móda byla jezdit do Jizerek na akci Ve stopách Jizerské padesátky, což byl běžecký závod. Tam jsem se poprvé vyválel v závějích jako špunt,“ vzpomínal dnešní padesátník.

„Tady v Ústí existovaly dokonce turistické a vodácké oddíly pod domem pionýrů a mládeže, které v zimě jezdily hromadně na tyhle akce. Měly k dispozici autobusy, podporu ze SSM a podobně. Chvíli jsem tam docházel, ale nebylo to pro mne, já si moc na organizovanou turistiku nepotrpěl. Táta jezdil na montáže, takže jsem radši trávil čas s rodiči,“ pokračoval. „Často jsme ani nejezdili vlakem, máma pracovala na dráze a měla takzvanou režimku pro celou rodinu, mohli jsme jezdit vlakem zadarmo.“

Ilustrační foto.
Zaplatili a nemají nic. Ústečtí policisté řeší podvod s lístky na MS v hokeji

Naopak, na běžky jezdil s dětským oddílem Miroslav Rulák, docházel do 5. Turistického oddílu mládeže v Ústí nad Labem. Zrovna na Stopy Jizerské padesátky má ty nejhlubší vzpomínky. „Byly jsme tam několikrát. Když bylo hezké počasí, bylo to fajn, ale někdy tam zbyla jen stopa po tom závodě a prakticky jsme běhali po hlíně. Obleva moc fajn nebyla. Ale jezdili jsme na různá místa. Pamatuji se, že třeba na Šumavě jsme svištěli z kopce a najednou tam byla škvára a hlavní silnice. Kamarád si tam pochroumal koleno, ale teprve k stáru šel s menisky na operaci. Těch zážitků byla spousta a rádi na to vzpomínáme,“ líčil.

Oddíly poté většinou zanikly, některé se zkoušely osamostatnit v novém režimu, ale děti postupně ztrácely o turistiku zájem.

Zimní rekordy minulosti na Ústecku
Maximální hodnoty výšky celkové sněhové pokrývky byly v Ústí nad Labem v Mánesových sadech 30 centimetrů 6. března 1970 a 28 centimetrů 13. ledna 1968. Na Kočkově 40 centimetrů 15. ledna 1981 a 37 centimetrů 13. února 1979. Z okolí pak v Církvicích rekord ze 4. ledna 1941 činí 45 centimetrů a 29 centimetrů z 9. března 1970. Nejnižší teploty v Ústí nad Labem byly v dávnější historii 11. ledna 1940, hodnota -22,6 °C; v novější pak 29. prosince 1996 na stanici Mánesovy sady (162 m n.m.) -23 °C; na stanici Kočkov 9. ledna 1985 pak bylo naměřeno -22,1 °C (375,4 m n.m.) Meteorologové měří i maximální hodnoty výšky nového sněhu, tedy množství sněhu, jež napadlo za 24 hodin. V Církvicích rekord činí 20 centimetrů dne 5. ledna 1968, v Ústí nad Labem v Mánesových sadech pak 20 centimetrů 1. prosince 2010, na Kočkově dosáhl 33 centimetrů dne 14. ledna 1981.

Mohlo by vás zajímat: Vánoční strom na Lidickém náměstí už svítí. Ústecké Vánoce začaly

Zdroj: Deník/ Adéla Stejskalová