Pokud zoologická zahrada nedostane masivní stamilionové injekce, budou fotky jediná možnost, jak se tu na orangutany bornejské a další návštěvnicky atraktivní zvířata podívat. Neutěšený stav dokonce vedl k odlivu návštěvníků. Informaci o tom obsahuje dokument, který mapuje potřebné investice a navrhuje další rozvoj areálu v Krásném Březně do roku 2035. Zpracoval ho současný ředitel zahrady Roman Končel a vysvětluje v něm, že musí řešit závažný problém. „Už dnes jsou druhy zvířat, u nichž nemáme nárok aspirovat na přísun nových perspektivních jedinců,“ přiznal.

Konkrétně zmiňuje slony indické, nosorožce tuponosé a právě orangutany bornejské. Už v roce 2014 také po úhynu posledního ústeckého lachtana kalifornského zamítl evropský koordinátor chovu žádost ústecké zoo o poskytnutí nových jedinců.

Zoo Děčín a Zoo Ústí nad Labem na známkách.
Zvířecí legendy Ňuňáka a Sigfrieda připomínají nové poštovní známky

Návštěvnost zoologické zahrady dlouhodobě kolísá mezi zhruba 120 až 165 tisíci lidmi ročně. „Všechno je to takové ušmudlané, ošuntělé, nemoderní, jakoby to byl skanzen konce totality a raných 90. let. Mizerné služby, parkování, hrozný kopec ke slonům a žirafám. To mi pak přijde kavárna v opičím výběhu fakt k smíchu,“ popsala dojmy z návštěvy Helena Glücknerová z Děčína.

Jiné české zahrady o srovnatelné velikosti a kolekci zvířat mají návštěvnost přes dvě stě tisíc a více návštěvníků každý rok. „Relativně daleko lépe jsou na tom i zoo, které z pohledu běžného návštěvníka tak atraktivní kolekcí nedisponují,“ uvedl v dokumentu ředitel Končel.

Miláček Ústečanů se se vrátil. Ňuňák má domov v muzeu
FOTO: Miláček Ústečanů se vrátil. Ňuňák má nový domov v muzeu

Navrhuje zároveň novou koncepci, která by měla mapovat druhy ode dna oceánů až po vrcholky Himaláje a pestrost fauny a flóry na ostrovech. Nezávislý odborník na zoohygienu Pavel Novák ve svém oponentním posudku ji označil za jedinečnou v ČR. „Může se stát jednou z konkurenčních výhod zvyšující atraktivitu pro návštěvníky s dlouhodobým potenciálem,“ napsal.

Příznivě se vyjádřil také o botanické či geologické části Končelova scénáře rozvoje. Na druhou stranu i on upozornil na problémy, s nimiž se ústecká zoo potýká: nedostatek parkovacích míst, nevyhovující pavilony budované nahodile, špatné sociální zázemí, personální nedostatečnost a další.

S financováním může pomoci úvěr

Opozice při projednávání plánu rozvoje poukázala, že oba posudky psali bývalí Končelovi kolegové ze zemědělské univerzity. „Ani jeden není manažer. Takže zastupitelstvo nakonec rozhodlo, že nechá zpracovat nezávislý posudek,“ přiblížil opoziční zastupitel Lukáš Blažej (Piráti/PRO! Ústí). Co se financování týká, rozhodli zastupitelé, že si město může vzít na další potřebné investice úvěr.

„Vhodné dotační tituly na zoologické zahrady nejsou na státní a ani evropské úrovni. Bohužel nám nezbyde nic jiného než si půjčit, protože v rozpočtu na to nejsou peníze,“ poznamenal rozvojový náměstek Pavel Tošovský (ODS).

Orangutan Ňuňák.
Orangutana Ňuňáka nezabila rakovina, ale tasemnice, která napadá i lidi