Orangutani a sloni. Ikony ústecké zoologické zahrady by opravdu měly v budoucnu zůstat její součástí. První změny k lepšímu by návštěvníci měli poznat už v létě příštího roku. Do budoucna zoo mimo jiné počítá i s obnovením plného členství v Evropské asociaci zoologických zahrad a akvárií (EAZA).

K tomu, aby v Ústí mohli zůstat například sloni, bude ale potřeba vybudovat novou expozici, a ta je podmíněna rozšířením zahrady na Mariánskou skálu. Jen to může těmto zvířatům zajistit dostatečně velký prostor podle moderních chovných standardů. Jistou resuscitaci zažily i plány na stavbu Asijského domu, o kterém vedení zahrady hovoří posledních minimálně deset let.

Nejaktuálnějším problémem, který musí zahrada vyřešit, je ovšem její postavení v EAZA. Plné členství v této organizaci má pozastavené už od roku 2019 kvůli nedostatkům, které tu její kontroloři objevili. Další kontrola čeká zoo během první poloviny příštího roku. Pandemie covid-19 poskytla zoo čas navíc, jelikož původní termín z letošního podzimu byl kvůli ní odložen.

Betonová zeď držící sesuv svahu Čertovka je jen pár metrů od zahrady a domu. Archivní foto
Rekonstrukce opěrné zdi sesuvu na Čertovce bude trvat déle a prodraží se

„Na odstranění nedostatků pracujeme a jednotlivé kroky pravidelně konzultujeme se zástupci EAZA. Zoo nadále zůstává členem organizace, byť podmíněně dočasným,“ uvedla ředitelka zoo Ilona Pšenková.

Právě chov slonů, orangutanů a dalších druhů primátů patřil k hlavním nedostatkům, které komisaři EAZA v Ústí nad Labem našli. „Proto jsou naše nové projekty zaměřené právě na tyto skupiny zvířat. V příštích letech by měly vzniknout expoziční celky, které se jich týkají, například konžský prales se třemi druhy primátů a navazující expozicí afrických mokřadů s exotickými ptáky. Expoziční celek vznikne na místě současného pavilonu primátů a expozice vodního ptactva,“ popsal mluvčí zoo Matěj Kynšt.

Plány se týkají i expozice pro stádo samců slonů indických, která bude nazvaná Sloní pláně, a právě tady bude potřeba prostor rozšířit na Mariánskou skálu. Kromě toho by v příštích letech měl vzniknout po přestavbě dnešního pavilonu slonů Asijský dům pro orangutana bornejského a také tapíry a gibona bělolícího. Ze současného pavilonu orangutanů by naopak měla být po přebudování expozice Asijské mangrovy pro langura jávského. Noční Madagaskar pak vyroste v nevyužívané budově horního vstupu do zoo. Součástí plánů je i Chovné centrum pro outloně malé záchranného projektu Kukang.

Parcely u Labe rybáři zvelebovali, odklízeli pytle odpadu, stavěli ptačí budky a většinu ulovených rybích "macků" pouštěli zpět.
Rybáři pečovali o pozemky na břehu Labe, teď musejí najednou pryč

„Filozofií nově vznikajících projektů bude jejich provázání s konkrétními ochranářskými aktivitami v místě přirozeného výskytu jednotlivých druhů, takzvané in-situ projekty,“ vysvětlil Kynšt.

Nedílnou součástí práce zoologické zahrady má být podle koordinátora vědecké a akademické spolupráce, profesora Davida Modrého i odborný výzkum. „V současné době pracujeme na konceptu spolupráce s Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně, Českou zemědělskou univerzitou v Praze, Biologickým centrem Akademie věd i s českými nevládními organizacemi pracujícími na poli ochrany naší přírody. Věříme, že v tomto ohledu se ústecká zoo během několika měsíců stane výjimečnou mezi českými zoologickými zahradami,“ dodal mluvčí.

Nový odborný management zoo
Do funkce hlavní zooložky se vrací Petra Padalíková. Vedoucím Útvaru kontaktu s veřejností bude Vít Lukáš, který se dvacet let zabývá ochranou přírody a její propagací, zároveň pracoval jako kurátor v zoologických zahradách v Chile a jako kurátor primátů v Zoo Praha. Vědeckým pracovníkem je Stanislav Lhota, přední odborník v oblasti primatologie a vedoucí projektu Pessisir Balikpapan. Koordinátorem vědecké a akademické spolupráce s odbornými institucemi je profesor David Modrý.