Stále není jasné, kdo povede ústeckou zoologickou zahradu. A jakou podobu bude mít. Z výběrového řízení vzešli dva kandidáti s rozdílnými koncepcemi. Ústečtí radní prozatím žádného nevybrali, pouze je představili zastupitelům s tím, že nechají veřejnost, aby si jejich záměry prostudovala a vyjádřila se k nim na webovém fóru města.

Prvním „finalistou“ je Petr Fejk, bývalý ředitel České národní budovy v New Yorku a dlouholetý ředitel pražské zoologické zahrady. Ta pod jeho vedením prošla výraznou modernizací a podle časopisu Forbes obsadila 7. místo mezi nejlepšími zoo světa. Jeho soupeřkou je Ilona Pšenková, která se v prostředí zoologických zahrad pohybuje většinu profesního života. Problémy té ústecké zná prý velmi dobře a při tvorbě své koncepce z nich vycházela.

Jak sama v koncepci píše, chce přepracovat a zrevidovat generel zoo zpracovaný minulým vedením zahrady. Pro modernizaci bude podle jejího názoru nezbytné zajistit inventarizaci technického stavu jednotlivých staveb a podle toho vytvořit řešení obnovy a údržby staveb. Také klade důraz na energetické hospodaření a s tím související snížení nákladů. Jejím cílem je přitom držet se současného rozvržení zoo a metodou postupného zlepšování narovnat deformaci, která poznamenala původní založení zoo v 70. a 80. letech minulého století. Tak prý bude možné zachovat většinu oblíbených ikonických druhů zvířat jako slony, primáty a velké kočky, jelikož právě ty Ústečané vnímají jako rodinné stříbro města. „V jejich chovu ústecká zoo dlouhodobě držela krok se světovou chovatelskou špičkou. Mým prvořadým osobním i odborným cílem je zachování tohoto odkazu,“ uvedla zooložka Pšenková s tím, že bude nutné získat zpět plnohodnotné členství v EAZA, tedy evropské asociaci zoo a akvárií.

Představené koncepce
Vizi I. Pšenkové najdete ZDE
Vizi P. Fejka najdete ZDE

Zcela odlišnou koncepci navrhl Petr Fejk. Argumentuje, že podobný plán by vyšel na 1 až 1,5 miliardy korun. Považuje to za zbytečné mrhání veřejnými prostředky a navrhuje chov oněch ikonických druhů zastavit, protože je nejnáročnější a nejdražší. Chce zoo přebudovat v podstatě na zážitkovou zónu, zrušit mříže a vytvořit iluzi volné přírody. Veškeré pavilony a expozice postavit na nízkonákladových prostředcích. Pravidelná investiční dotace města by přitom činila maximálně 300 milionů korun na deset let. Část této provozní dotace by přesunul do investičního fondu zoo, žádal o dotace z Fondu pro spravedlivou transformaci ministerstva životního prostředí a využil i veřejný fundraising a regionální dotační tituly. Hovoří o snížení nákladů, zkvalitnění personálu i firemní kultuře. „Očekávanými výsledky jsou vznik jedinečné koncepce moderní zoo s iluzí volného pohybu zvířat i lidí s nadregionální návštěvnickou atraktivitou. Zvýšení návštěvnosti na úroveň minimálně 300 tisíc ročně. Zoo by se stala vzorovým příkladem investičně i energeticky úsporného rozvojového projektu,“ doufá.

Předsedkyně výběrové komise ústecká radní Eva Nováková (ANO 2011) se vyjádřila k oběma kandidátům v tom smyslu, že jsou oba velmi kvalitní. „Nicméně jejich návrhy jsou velmi odlišné a směřování zoo by bylo úplně jiné. Svou roli v tom hrají i dostupné finance nebo schválený generel zoo. Proto jsme chtěli, aby výběr byl co nejvíc průhledný. Rozhodnout nakonec bude muset ze zákona městská rada, bylo by tedy v tomto případě vhodné znát i názor ústecké veřejnosti,“ vysvětlila.

To ovšem kritizuje část opozice a dokonce i koaliční zastupitel Lukáš Blažej (PRO! Ústí/Piráti). „Největším problémem Pšenkové koncepce je její podobnost s generelem zoo, který dva posudky označily za nevhodný. Co se Fejkova plánu týká, mám výhrady k řadě zvířat, které by v zoo zůstaly. Osobně se domnívám, že nejlepší by bylo Petra Fejka mít za ředitele a Ilonu Pšenkovou jako hlavní zooložku. Ona by ho trochu brzdila a on jí dodával ambice,“ dodal.

Lidé se mohou k jednotlivým koncepcím vyjádřit na diskusním fóru na webu magistrátu.