Kliknutím zvětšíteJak vysvětlila ústecká mluvčí Romana Macová, peníze mají být použity i na zvířata s nejvyšším ochranářským statutem Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) nebo na dodržování chovatelských a odborných závazků vůči Evropskému svazu zoologických zahrad a akvárií (EAZA), zkvalitnění služeb pro návštěvníky, zajištění bezpečnosti a odstranění havárií. „Zoo rovněž připravuje dokumentaci k projektům Biodiverzita kolem nás, Noční Madagaskar, Konžský prales, kde už zpracovává podklady ke stavebnímu řízení, dále výběh jelenů sika a Les gibonů, pro Ústeckou outloní Noemovu archu a jiné,“ upřesnila.
Podle ústecké radní Evy Novákové, která má zoo na starost, jsou všechny jmenované projekty v souladu s novým plánem rozvoje zahrady, takzvaným generelem. „Vedení zoo se jím musí řídit, generel schválilo zastupitelstvo. Někde jsou ve fázi studie, jiné projekty se chystají. Rozestavěná je třeba Odpočinková zóna – vyhlídka Samburu, zde je termín dokončení dle smlouvy do konce června tohoto roku, stejně jako u výběhu pro koně Převalského,“ přiblížila Nováková.
Zahrada některé své plány představila veřejnosti během slavnostního zahájení sezony. Podle ředitelky zoo Ilony Pšenkové řada nových plánů, projektů a expozic letošní sezony vzniká i díky spolupráci s řadou institucí. „Třeba s Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně, ústeckým muzeem, Ústeckou komunitní nadací, Botanickou zahradou Teplice nebo přeshraničním partnerem ZooFreunde Dresden. Rozvoj areálu by samozřejmě nebyl možný bez podpory města Ústí nad Labem,“ řekla ředitelka.
Muzeum se kupříkladu podílelo na přípravě Lumpeparku. Jak po stránce botanické a zoologické, tak například historické, jelikož Heinrich Lumpe založil původně ptačí rezervaci, která se v pozdějších letech rozvinula v zoologickou zahradu. „Jako muzeum se snažíme o co nejužší vztahy, takže poskytujeme různou odbornou činnost. Zároveň dostáváme od zoo ostatky uhynulých zvířat k lidově řečeno vycpání. Máme kompletní kostru a kůži nosorožce Zamby, orangutana, irbise,“ přiblížil muzejní zoolog Václav Beran.
Výběh žiraf severních núbijských v Zoo Ústí nad Labem.
Ke staronově chovaným zvířatům, která zoo letos ohlásila, patří hrošík liberijský. „Toho si jako kluk pamatuju ještě z 80. let. Měli výběh s bazénkem vedle pavilonu šelem. Legrační bylo, když začali mrskat ocáskem a trousit, to bylo pak potřeba prchat,“ smál se mnohaletý fanoušek zoo Jaroslav Šíma.
K nedávným chovatelským úspěchům zoo patří například mladý samec medvěda malajského, který se zde narodil loni v červenci jako jediné medvídě svého druhu ve světových zoo za poslední dva roky. Případně samička velblouda dvouhrbého, kterého se zde podařilo odchovat po dlouhých deseti letech. Mezi budovatelské úspěchy patří tři nové expozice ve spodním patře exotária, které demonstrují nové přístupy v budování terarijních expozic. Jeden prezentuje vlhký les jihovýchodní Asie, obývaný agamami Weberovými a kočičinskými, želvou zubatou a podlouhlou. Další novinkou je vlhký les Madagaskaru pro felsumy madagaskarské, parosničky rajské a hroznýše psohlavé.
Prozatím největší událostí letošního roku ale bylo otevření nového pavilonu Asijský prales. Obyvateli někdejšího pavilonu slonů se tak stali tapír čabrakový spolu s trojicí prasat visajanských. V brzké době je doplní ještě skupina kaloňů pobřežních, též původem z jihovýchodní Asie. Letos ovšem zoo přišla o obě mláďata geparda štíhlého, jelikož obě trpěla onemocněním kostí a musela být utracena. Odchov tohoto druhu zvířat je extrémně složitý.
13
Čtenář 
Tipy na víkend
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
