V rozhovoru starosta Tomáš Pernekr též popisuje, jak koronavirus zasáhl do života v obci a co s tím zdejší lidé a instituce dělali.

Starosta Zubrnic Tomáš Pernekr.Starosta Zubrnic Tomáš Pernekr.Zdroj: archiv starostyJak do života Zubrnic koronavirus?
Už jen snížením daní a příjmů a tím pádem finančních možností obcí o velikosti Zubrnic. To je velmi problematické. Snažili jsme se pomoci lidem prostřednictvím magistrátu, desinfekcemi, ochrannými pomůckami, což myslím, že bylo dobré. Největší problém ale byl takový ten výjezd lidí na vesnice, aby se vůbec mohli projít po venkově a na čerstvém vzduchu. Aby vůbec mohli být venku. Prosili jsme je, aby dodržovali ta vládní nařízení, nosili roušky a respirátory, kde to bylo určeno. Člověk se v tom kolikrát špatně vyzná, jednou to je tak, podruhé onak, protože malé vesnice jsou v podstatě domovy důchodců naležačku, když to řeknu tím veselejším způsobem. Naštěstí se nám nemoc nerozprostřela hromadně, maximálně jsme měli pět lidí najednou, většinou nakažené rodina a podobně.

Když budeme mluvit o finančních ztrátách, co jste museli odsunout na jindy?
Víceméně, naštěstí jsme moc naplánovaných věcí neměli. Dokončili jsme centrální čističku odpadních vod, takže děláme jen to, co je v havarijním stavu. Samozřejmě máme plán, ale ty možnosti… Chápu, že dneska získat dotaci je taky omezené, takže se do větších věcí nepouštíme, děláme opravdu jen to, co je nutné udělat. Máme stanovený klasický rozpočet, jako každý rok, s tím, že se snažíme šetřit v některých složkách, kde se ušetřit dá.

Zdroj: DeníkKdyž vám sem hodně jezdili lidi, co jste jim mohli nabídnout, když služby a skanzen byly zavřené? Měli se vůbec kam podívat?
Využívali hlavně naučnou stezku. Skanzen na Velikonoce vymyslel ideální věc: stezku s motivem Velikonoc, kdy si lidé mohli vyzvednout hrací kartu a na zastaveních stezky měli různé aktivity a otázky. Za to patří díky Šárce Šerákové, která to vymyslela. Ve skanzenu pak natáčeli losování výherců. Za tu dobu, co stezka fungovala, lidé odevzdali přes tři stovky herních karet. Super.

Máte nějaká čísla, která by ukázala, jak hodně lidí přišlo? Pro srovnání.
Ze své pozice místního restauratéra říkám, že ten úbytek návštěvníků byl obrovský.

Co klasické komunální trable? Největší bolestí je místní silnice II/260, jak se to podepisuje na životě lidí, kteří tu žijí?
Náš největší problém je přechod pro chodce. V návrhu územního plánu jsme to chtěli řešit, ale sama dopravní policie neví, co s tím, jelikož ten současný přechod je z našeho hlediska na nejlepším místě, tedy v dané situaci. Z hlediska dopravního ale leží na nejvíce nevhodném místě. Řešit problém přecházení to je obrovský. Silnice tu tvoří takové esíčko a není vidět doleva ani doprava. To je problém. Četnost a hutnost dopravy, to je další problém. Každopádně se to bude muset nějakým způsobem vyřešit. Omezení rychlosti ale moc nefunguje.

Z procházky po Zubrnicích a místních pamětihodnostechZ procházky po Zubrnicích a místních pamětihodnostechZdroj: Deník/Janni Vorlíček

Co ty kamiony?
To řešíme léta letoucí. Několik desítek let, řekl bych. Od té doby, co se zrušil zákaz nákladní dopravě v tomto úseku, což bylo velice nešťastné. I muzeum to řešilo s památkáři, ty chráněné budovy mají přímo vedle silnice. My máme i náš penzion u silnice, je to na těch starých barákách vidět. Ztrácí omítky, jsou tam praskliny, během údržby to máte pořád dokola. Kraj nám na opravy jako správce komunikace nepřispívá. Řeší jen opravy silnice. Na opravy domů by bylo potřeba udělat statické vyhodnocení a další. Bylo by to složité.

Co okolní vsi, které pod Zubrnice spadají?
Odsud směrem na Litoměřice máme ještě Týniště, tam doprava není tak intenzivní. Když se ale nestane problém. Je to jediná objízdná trasa na Českou Lípu. Silnice mezi Týništěm a Touchořinami je v takovém stavu, že by bylo vhodné ji opravit. Když je jedinou objízdnou trasou.

Vezměme to z jiné strany. Dokončili jste čističku, kolik to stálo a co další potřebujete dodělat?
Čističku jsme dokončili před pěti lety. Splácíme úvěr, celkem projekt stál i s dotacemi kolem třiceti milionů korun a do budoucna jsme plánovali ve spolupráci se Severočeskou vodárenskou společností rekonstrukci zubrnického vodojemu, ale to by měl hradit provozovatel. Tím, že máme hotovou kanalizaci a opravenou většinu místních komunikací, veřejného osvětlení, v podstatě nic závažného z investic obce není potřeba. Tedy kromě parkoviště pro návštěvníky, bohužel obec na to nemá pozemky. Ty co existují vlastní soukromníci. Takže vykoupení a projekty jsou hudbou budoucnosti.

Na závěr, jak coby obec můžete využít tenhle turistický potenciál, kromě těch služeb, co poskytujete turistům?
Nejenom s muzeem v přírodě, ale i s muzeální železnicí spolupracujeme, chceme, aby obě muzea spolupracovala, aby fungovala součinnost. Musím vyzvednout snahu železnice o rozšíření a rekonstrukci na trati do Lovečkovic. Dělají tak nepředstavitelnou práci, že za ty roky, co funguje, za poslední tři, čtyři roky, se to změnilo tak rapidně, že začali expandovat směr Úštěk. Myslím, že to je jedině dobře. Obec ale jinak získává mimo těchto služeb z cestovního ruchu snad pouze jen povědomí o naší existenci. Není vlastně ani ve své podstatě, co by obec mohla od lidí získat jiného.