Firmy přijde nárůst mezd na 3,5 miliardy korun, pro veřejné rozpočty to znamená zvýšení nákladů o 610 milionů korun.
VYŠŠÍ NÁKLADY
Někteří zaměstnavatelé našli recept proti regulaci mezd už dávno. „Pro mě se nic nezmění. Šéfovi podepisujeme, že jsme dostali minimální mzdu, ale dává nám sedm tisíc na ruku. Je na nás, kolik vyděláme na tuzeréch nebo třeba na pivu," svěřila se Eva, servírka jedné ústecké restaurace.
Problémem bude zvýšená mzda i pro společnost AVE Ústí nad Labem, která v regionu poskytuje řadu komunálních služeb.
„Nemáme to samozřejmě ještě spočítáno, ale dopad na naše náklady to mít bude. Smlouvy s našimi partnery jsou dlouhodobé, takže zvýšené mzdy nemůžeme do cen promítnout a budeme je muset řešit v našem hospodaření," vysvětlil jednatel Zbyněk Matys.
„Mluvilo se o tom dlouho, takže jsme s tím počítali a snažíme se to promítnout do návrhu rozpočtu, o kterém se nyní jedná. Samozřejmě bude záležet na rozhodnutí zastupitelstva města, kolik prostředků nám jako příspěvkové organizaci města nakonec přidělí. Podobně se připravujeme i na zvýšení mezd o čtyři procenta pro státní zaměstnance," uvedl Miroslav Harciník, ředitel městských služeb.
Z přibližně 140 zaměstnanců pracuje v podniku za minimální mzdu asi dvacítka lidí. „Mám pro to rozhodnutí určité pochopení. Lidé za práci dostanou více než na sociálních dávkách, zvýší to jejich motivaci pracovat," dodal Miroslav Harciník.
DOPAD NA ROZPOČET
Skeptický je Petr Vlasák, tajemník obvodního úřadu na Severní Terase.
„Zaměstnanců úřadu se to netýká, ale zvýšení budeme muset řešit u pracovníků na veřejně prospěšné práce. Máme jich šedesát a v souhrnu to bude velká částka. Úřad práce jejich místa dotuje 13 000 korun. Pokrylo to plat i odvody. Smlouva je sjednána na rozhodné období a netuším, jestli bude možné vyjednat nějakou změnu. Spíše to budeme muset zaplatit z rozpočtu obvodu," obává se Petr Vlasák.
