Nevěřili jsme vlastním očím. Jednoho rána jsme se probudili a našli jsme stěnu našeho domu obsypanou černými slimáky. Vypadalo to, jako kdyby zeď dostala neštovice, vzpomíná na 9. červenec roku 1997 jednapadesátiletá Renáta ze Zlínska.

„Samozřejmě jsme netušili, co to znamená a proč tam ta havěť leze. Zlobili jsme se, že nám to poničí omítku,“ vypráví žena. Rodina podle ní prozřela až následující den. To už totiž přišla povodeň. „Velká voda všechno zaplavila. Ovšem slimáci, kteří mezitím vyšplhali až skoro k okapům, se zachránili,“ říká žena.

Prchající myši

Neuvěřitelná historka z povodní v roce 1997 ukazuje, jak mohou být zvířata bystrá. Podle vědců zjevně dokážou něco, co je člověku absolutně zapovězeno: vycítit živelní katastrofu. Předpovědět navíc zvládnou nejenom její příchod, ale dokonce i sílu.

„To se zase projevilo při tsunami v Thajsku v roce 2004. Kdyby tehdy turisté uměli číst chování zvířat, obětí by bylo zřejmě daleko méně,“ konstatuje zoolog Ludvík Kunc. Přeživší svědci totiž podle něj vyprávěli, jak je cestou na pláž míjela hejna pelášících zvířat. Na opačnou stranu prchaly ještěrky, myši i veverky. Lidé jim ale nevěnovali pozornost.

Míle od epicentra

To se ale nyní mění. Lidé se začali o schopnosti živočichů zajímat. Snaží se přijít na to, jak to zvířata vlastně dělají. A bádání postupně přinášejí první zajímavá zjištění.

Třeba vědci z Anglia Ruskin Univerzity odhalili, že jsou zvířata schopna vycítit změny elektrického napětí v ovzduší. Díky tomu se začnou stahovat z území, které má postihnout zemětřesení, a to dokonce už třiadvacet dní před jeho vypuknutím. Nebezpečí navíc vycítí i na tři sta kilometrů daleko.

„Souvislost to zřejmě bude mít s tím, že se z hornin, které jsou před zemětřesením pod obrovským tlakem, postupně uvolňují nabité částice. Jakmile tyto částice doputují k zemskému povrchu, zareagují se vzdušným kyslíkem a změní se na ionty. Ty jsou přitom známé svými neblahými účinky na organismus - u lidí způsobují bolesti hlavy a u zvířat zvyšují hladinu stresového hormonu,“ vysvětluje doktorka Rachel Grantová. Zvířata se pak cítí v krajině nepohodlně a odcházejí.

Koktejl chemikálií

Platí přitom, že čím menší tvorové to jsou, tím dříve na popsané změny zareagují. Jako první proto krajinu opouštějí ještěrky, hlodavci a hadi. Týden před zemětřesením už se nicméně v krajině žádná zvířata nevyskytují,“ dodala badatelka. Její tým si to prý ověřil v peruánském národním parku Yanachaga Chemillén, kde měřil nejenom hodnoty vzduchu, ale také pohyb různých druhů zvířat.

Napětí ve vzduchu ale není jediným zvířecím varováním. Další tvory mohou z jejich bydliště vyhnat i chemické změny ve vodě. To zase doložili experti z americké vesmírné agentury NASA. Zaujalo je totiž, jak se dokážou jen několik dní před katastrofou „vypařit“ z místních rybníků celé kolonie ropuch. Předvedly to například při zemětřesení u italského města L'Aquila v roce 2009.

„Výzkum skutečně potvrdil, že za útěkem žab stojí chemické změny v podzemní vodě, která pak samozřejmě ovlivní také složení vody v jejich rybníce,“ uvedl dle BBC geofyzik americké NASA Friedemann Freund.

Zvířecí seizmografy

Jak dokážou zvířata vycítit povodeň, prozatím badatelé neodhalili. „Je možné, že vnímají nepatrné otřesy půdy či zvyšující se vlhkost vzduchu,“ uvedl etolog Marek Špinka.

Třeba dobytek nebo sloni totiž prý umějí zachytit dokonce i infrazvuk o frekvenci pouhých 16 hertzů. Protože se takto nízké frekvence přenášejí hlavně na dálku, mohou se díky tomu dorozumívat i na kilometry daleko. Mohou také slyšet dunění vody v říčním korytu nebo rozpoznat, že vzduch proudí jinak. „Pak se samozřejmě pokusí utéct do míst, kde je tyto signály neruší,“ uzavřel Špinka.

Ať už to ale zvířata dělají jakkoliv, lidé se podle nich začínají řídit. Třeba v čínské provincii Ťiang-su nedávno zřídili dokonce sedm velkých farem, které slouží místnímu obyvatelstvu jako spolehlivé „seizmografy“. Podle serveru Times Of India se v nich osvědčily hlavně slepice, žáby a ryby.

Panika ve stáji

Zvířata se pokoušejí využívat také v Itálii. Experiment tam zahájil německý badatel Martin Wikelski. Připevnil na kozy a ovce kolem sopky Etny vysílače a několik měsíců je pozorně sledoval.

Výsledek: zvířata dokázala erupci vulkánu předpovědět až šest hodin dopředu. Jakmile vycítila nebezpečí, snažila se prchnout do nejbližšího úkrytu. Pro jistotu se přitom držela v uctivé vzdálenosti od vulkánu obíhala ho prakticky v pravidelném kruhu.

Ještě víc podle badatele panikařily ty kozy a ovce, které nebyly venku na pastvině, ale zůstaly uvnitř ve stáji. Děsily se zjevně toho, že se jim nepodaří z uzavřeného prostoru uniknout.

Příští sobotu 15. 2.: Sexuální život zvířat